V nedávných článcích jsme rozebírali různá tržní rizika – ať šlo o systémové riziko díky automatizovaným obchodním systémům, neočekávané propady (takzvané černé labutě), nebo o to, jak může tržní situaci ovlivnit to, co se děje za oponou na takzvaném Dark poolu. Dále jsme upozorňovali na to, že i politici obchodují na burze a díky informacím které mají, je spíše nepravděpodobné, že by je kdokoli z nás dokázal porazit. Navíc v naší sérii pro nováčky (Základy investování) nabádáme lidi, aby se sice vzdělávali, ale kvůli tomu neodkládali začátek investování a prozatím peníze alokovali alespoň do bezpečných ETF fondů. V tomto článku se podíváme na to, proč jen ETF nestačí.

Hlavní rizika ETF

Popularita ETF fondů rok od roku roste a s ní i závratné sumy peněz, které do nich lidé po celém světě posílají. Zatímco na konci roku 2015 bylo ve všech ETF na světě dohromady necelé 3 biliony dolarů, o pět let později, na konci roku 2020, to bylo už skoro 8 bilionů – tedy o 167 % víc. A tempo se nezpomalilo ani potom: na konci roku 2025 se objem peněz v ETF vyšplhal na téměř 20 bilionů dolarů. Za deset let se tedy množství peněz uložených v těchto fondech zvětšilo více než šestkrát. Jen za samotný rok 2025 do nich lidé po celém světě nasypali přes 2,3 bilionu dolarů čistého nového kapitálu.

Za těmito čísly se ale neschovávají jen zkušení investoři nebo velké instituce. Čím dál větší část těchto peněz pochází z kapes běžných lidí, kteří o investování často nevědí prakticky nic – nemají žádnou strategii, neumí si spočítat riziko a málokdy je vůbec napadne, že by se mohlo něco pokazit. Místo aby si sedli a v klidu si promysleli, kam a proč chtějí své peníze vložit, honí se hlavně za tím, co v poslední době vydělávalo nejvíc. Jenže dívat se dozadu a rozhodovat se podle toho co fungovalo včera, není žádná analýza – je to jen sledování davu. A dav se mýlí často a draze.

Problém je v tom, že to, že se posledních pár let dařilo hlavně Americe a technologickým firmám vůbec neznamená, že to tak bude i za pár let. Trhy fungují v cyklech, firmy i celé odvětví mají svoje období slávy i útlumu – a čím víc peněz se soustředí na pár stejných firem jen proto, že v minulosti rostly, tím křehčí se celý systém stává. A tím, že v současné chvíli se na trzích děje celá řada iracionálních situací, roste tady riziko, že se naplní predikce Bennerova cyklu a něco se může pokazit.

A právě tady se dostáváme k jádru problému. Pokud by opravdu došlo k výraznějšímu propadu – ať už ho vyvolá cokoli, tito nezkušení investoři budou pravděpodobně první, kdo v panice začne vybírat. Ne proto, že by to bylo racionální rozhodnutí, ale proto, že strach je silnější než trpělivost, obzvlášť u lidí, kteří nikdy žádný pořádný propad nezažili a nemají žádný plán, jak se v něm zachovat. A tahle vlna panických výběrů dokáže sama o sobě prohloubit pád, který třeba ani nemusel být tak dramatický – prodejní tlak totiž táhne ceny dolů bez ohledu na to, jestli si to firmy svými výsledky „zaslouží“.

Nejhorší na tom je, že firmy, které dnes táhnou index nahoru a jsou předražené, nejsou jen součástí pár ETF fondů – jsou doslova páteří celé globální ekonomiky. Pokud by tyto giganty zažily výrazný propad, návrat na původní hodnoty by nejspíš nebyl otázkou týdnů ani měsíců, ale klidně několika let. A ETF fondy navíc svoje složení nepřehodnocují každý den – k tomu, aby se do indexu vrátily nové silné firmy a vytlačily ty oslabené, dochází jen postupně, při pravidelných „přeskládáních“ portfolia. Než se tedy celý systém znovu srovná a náš majetek se dostane zpátky alespoň na úroveň před propadem, může uplynout hodně dlouhá doba – a spousta lidí to prostě nevydrží a odejde s reálnou ztrátou.

Vyplatí se tedy investovat do ETF?

Asi jste si všimli, že dnes už skoro každý kolem vás ví, že existuje něco jako S&P 500, a možná vám i poradí, do kterého ETF nalít peníze. Zeptejte se ale stejného člověka, co znamená zkratka P/E nebo jak se pozná, jestli je firma předražená, a pokud narazíte na odpověď typu „to je jedno, hlavně že to roste“, tak to je problém.

Když někdo nemá ani základní představu o tom, jak se hodnotí, jestli je akcie nebo celý trh drahý nebo levný, nemá logicky ani žádnou možnost, jak se v okamžiku reálného problému rozhodnout, co dělat. Nedokáže si říct „podkladové firmy jsou pořád zdravé, tohle je jen dočasný propad, vydržím to“ – protože netuší, jak by to vůbec poznal a proto přijde emoční strach, tedy prodej aby jim zůstalo aspoň něco a oni nepřišli o všechno. Tím ale nevědomky přilévají olej do ohně a sami umocňují propad, kterému se snažili utéct.

Celá situace rozhodně neznamená, že bychom neměli do ETF investovat – jen nám to ukazuje, proč má smysl peníze rozumně rozdělit a část z nich svěřit i něčemu, co funguje jinak než klasický pasivní index. Ať už se rozhodnete spravovat si tuhle část portfolia sami nebo ji svěříte profesionálovi, aby to fungovalo, musí takováto diverzifikace splňovat v zásadě dvě podmínky.

  • NEGATIVNÍ KORELACE
    • Zjednodušeně řečeno: hledáte investici, která se nechová stejně jako váš ETF. Když mainstreamové akcie a indexy klesají, tahle druhá část portfolia by měla v ideálním případě růst nebo si aspoň držet svou hodnotu – pokud ne, tak máte něco, co vás nechrání, jelikož se to chová stejně.
  • NIŽŠÍ BETA (β)
    • Nízká beta znamená, že se aktivum hýbe klidněji a míň panikaří spolu se zbytkem trhu.

Tohle ale není téma dnešního článku, spíše jen chceme aby někdo po přečtení těchto řádků panicky neodprodal ETF fondy, protože, jak vždycky říkáme, nejsme tady od toho abychom někomu řídili portfolio a jediná investiční rada kterou můžeme nabídnout je vše si pečlivě zanalyzujte aby výsledek odpovídal vašim osobním kritérium a parametrům. Z těchto řádků si můžete odnést další pohled jak portfolio analyzovat, nicméně my se řídíme tím, že je největší hloupost nakoupit či prodat něco na základě článku nebo videa na internetu. Nicméně pojďme zpátky k tématu.

Proč jen ETF nestačí?
Koncentrace indexů

Pokud se vrátíme k, před chvílí zmíněnému, indexu S&P 500 a podíváme se z čeho se vlastně dnes 12.7.2026 skládá, tak dle dat z webu Just ETF je nejpopulárnější (počítáno dle peněz ve zprávě) evropský, burzovně obchodovatelný, fond iShares Core S&P 500 UCITS ETF USD (Acc) který nám pro další řádky poslouží jako modelový příklad.

Méně zkušený investor by si mohl říct „je to pět set největších amerických akcií, které navíc podnikají po celém světě, to znamená že mám rozložené peníze a jsem ochráněný“ … no, ne tak úplně, 9 největších firem v tomto indexu tvoří 39,16% celého indexu a asi vás nepřekvapí, že každá jedna z těchto firem je navázána na AI boom.

I když je v popisu napsáno, že v technologiích je „jen“ 38,88% technologických akcií, je dobré vědět, že například Amazon je brán jako firma ze sektoru spotřebního cyklického zboží. A to i přes to, že před pár dny vydal Amazon dluhopisy v celkovém objemu 25 miliard dolarů, a to primárně na financování AI infrastruktury a datacenter, což je dle našeho autorského názoru spíše otázka technologických společností. Pokud se tedy budeme dívat na trh touto optikou tak zjistíme, že necelých 50% váhy firem je, ať už přímo či nepřímo, technologických a to už je slušná koncentrace, tedy opak diverzifikace.
Samozřejmě u indexu Nasdaq 100 je celá situace ještě drastičtější.

Logickou úvahou by mohlo být vyndat peníze z S&P500 a Nasdaq a alokovat je do celosvětového indexu a pravdou je, že tímto krokem alespoň částečně snížíme korelaci s americkým technologickým sektorem, ovšem snížení nebude markantní. Co se týče zmíněné bety, tak pro představu index Nasdaq má betu 1,19 S&P 500, tedy index, který je považován jako tržní medián má betu 1 a celosvětové ETF které nám v následujícím odstavci bude dělat figuranta (iShares Core MSCI World UCITS ETF USD) má betu zhruba 0,93.

Jednoznačné zlepšení je, že největších 9 firem má váhu 27,69% a reálná navázanost na technologický sektor se dá odhadnout někde ke 40%, ovšem i tak je necelých 70% indexu navázáno na Ameriku, tedy i na index S&P 500. Samozřejmě celá situace jde optimalizovat kombinací s tzv. EX USA fondy a nebo, dle nás, lépe složenými globálními fondy, jako je například Dimensional Global Core Equity, FTSE RAFI All World 3000, L&G Gerd Kommer Multifactor Equity. Nicméně, každé z těchto ETF má svá úskalí, ať už to, že je ve finále rozdíl minimální nebo je lepší skladba vykoupena významně vyšším poplatkem a nebo že neexistuje akumulační forma fondu.

Hlavní problém ovšem je takový, že drtivá většina nováčků investorů vůbec nad celou situací neuvažuje takto do hloubky a to vytváří přehřívání trhu tím, že významně roste převaha pasivně spravovaných peněz, a to bez ohledu na valuaci firmy a racionální logiku, proč do daných aktiv investovat.
Podle ICI (Investment Company Institute) měly ke konci května 2026 v USA indexové (pasivní) fondy a ETF aktiva ve výši 21,82 bilionu dolarů, oproti tomu aktivně spravované fondy a ETF obhospodařovaly pouze 18,75 bilionu dolarů.

Podle akademické studie financované Apollo Academy (Torsten Slok) je situace takováto:
U dluhopisů je pasivní podíl nižší, kolem 40 %.
Celosvětově tvoří pasivní investice přes 50 % veškerých globálních akciových podílových fondů a ETF.
Pro americké akcie je pasivní podíl vyšší – kolem 60 %.
Pro akcie mimo USA je to blízko 50 %.

Shrnutí

Problém není v samotném principu ETF. Problém je v tom, z čeho se ty nejpopulárnější a nejinvestovanější ETF ve skutečnosti skládají. A abychom si tento mechanismus ukázali na co nejsrozumitelnějším příkladu, dovolte nám záměrně přehnané srovnání: vzpomínáte si na NFT?

Ve chvíli, kdy o „obrázcích opic za miliony“ začal mluvit i váš číšník, byl to přesně ten moment, kdy si zkušenější investoři začali balit kufry. Mánie, o které mluví úplně každý, bez ohledu na to, jestli vůbec tuší co kupuje a proč, málokdy končí dobře. A netrvalo dlouho – celá NFT bublina splaskla a spousta lidí kteří nakupovali „protože to přece jenom roste“, přišla o významnou část peněz.

Dnes o Nvidii, Palantiru nebo S&P 500 mluví taky váš číšník? Možná je na čase si položit stejnou otázku jako u NFT: není situace na trhu už zase přehřátá? Ne kvůli tomu, že by tyhle firmy byly bezcenné, to rozhodně nejsou, na rozdíl od většiny NFT obrázků mají reálné byznysy, tržby a zisky. Ale kombinace vysokých valuací s davem nezkušených investorů bez dovednosti zprávy rizik a jakékoli strategie kteří do těchto firem masivně posílají peníze jen proto, že „to přece roste“, je nebezpečná bez ohledu na to, jestli podkladové aktivum má skutečnou hodnotu, nebo ne.

Srovnání s NFT je samozřejmě přehnané, ale princip je úplně stejný: pokud platíte příliš mnoho peněz za něco, co má významně nižší hodnotu na základě příběhu a ne čísel, zpravidla nebývá otázkou, jestli přijde problém, ale kdy přijde. A kdo o téhle možnosti dopředu ví a počítá s ní, ten se na ni dokáže připravit. Ve chvíli, kdy váš číšník bude brečet, že přišel o všechno, připravený investor můžete mít připravenou hotovost a začít nakupovat kvalitní aktiva za výprodejové ceny.

ZÁVĚR

Trh se dostal do situace, ve které dlouho nebyl. Nejsledovanější index na světě je dnes zhruba z poloviny svojí váhy navázaný na technologický sektor a tahle koncentrace se postupně přelévá i do fondů, které si lidé vybírají jako „bezpečnější“ globální alternativu. Přesun z S&P 500 do celosvětového ETF sice trochu pomůže, ale rozhodně to není ten zázračný lék na diverzifikaci, za který ho spousta lidí považuje.

K tomu se přidává druhý faktor, který celou situaci ještě zhoršuje: většina peněz v indexových fondech dnes teče do pasivní správy a tento nepoměr se dál prohlubuje, ne zmenšuje. Pasivní peníze nakupují bez ohledu na to, jestli je firma podhodnocená nebo přehnaně drahá – prostě kopírují váhu v indexu. Čím víc peněz takto proudí do stejné hrstky firem, tím křehčeji se celý systém chová.

A do třetice – majitelé této stále rostoucí hory peněz jsou dnes víc než kdy dříve lidé bez jakékoli investiční strategie a plánu. Myslí si, že investují bezpečně, protože přece „jen“ kopírují index a proto se vůbec nezamýšlí nad tím, co by se stalo, kdyby přišel problém. Místo toho, aby se dívali na fundamenty, ohlíží se do nedávné minulosti a sázejí peníze na to, co vydělávalo naposledy – což, jak jsme si ukázali, není žádná analýza, jen sledování davu.

Součet těchto tří věcí – extrémní koncentrace, převaha pasivních peněz které nekladou otázky a masa nezkušených investorů bez plánu – dělá z dnešní situace riziko, které je bezesporu vyšší, než bývalo v minulých letech. A nyní můžeme jen spekulovat, zdali právě tato situace bude spouštěč příští černé labutě.

Jak se tomuto riziku dá alespoň částečně vyhnout? V zásadě jen dvěma způsoby. Buď se sami zdokonalíte v analýze natolik, že si dokážete najít a spravovat aktivum s nízkou betou, negativní korelací k vašemu ETF portfoliu a zároveň zajímavým výnosem – tedy přesně tu kombinaci, o které jsme mluvili výše. Nebo si najmete správce majetku, jehož strategie tato kritéria splňuje. Tato druhá varianta je teoreticky výhodnější hlavně pro majetnější investory, protože v okamžiku, kdy přijde skutečný problém, neleží celá tíha rozhodování jen na jejich bedrech – o tu se dělí s profesionálem, který má zkušenosti a nástroje, jak na podobné situace reagovat.