V dnešním díle investičního otazníku rozebereme, proč v první polovině 4Q/26 klesají technologické akcie? K sepsání tohoto článku nás motivoval fakt, že se v našem okolí, zejména od méně zkušených investorů, začínají chrlit dotazy typu „je dobrý ten Intel teď kupovat, když klesl o 40% během pár dní“?
Je poměrně přirozené, že takových dotazů přibývá, jelikož technologické akcie, které poslední tři roky tahaly trhy nahoru, se dostaly pod silný prodejní tlak, což dokládá i fakt, že technologický index NasdaQ je již od svých maxim dole o víc než 10%. Investoři se poprvé vážně ptají, jestli se obří investice do umělé inteligence (AI) vyplatí. Vysvětlíme, o co jde, proč se to děje právě teď a na čem staví své teze dva hlavní tábory investorů.
- Pokles o více než 10 % se označuje jako tržní korekce (market correction). Jde o běžnou součást zdravého tržního cyklu, která často slouží k „ochlazení“ nadhodnoceného trhu.
- Pokles o více než 20 % se označuje jako medvědí trh (bear market). Tento stav již signalizuje dlouhodobější pokles a negativní sentiment mezi investory.
Tímto článkem nechceme nikomu radit co koupit či nekoupit, ale spíše přinést obecný pohled na celou situaci tak, jak to vnímáme my. Pokud tímto směrem chcete investovat, doporučujme každému zanalyzovat si celou situaci po vlastní ose, jelikož celá problematika je výrazně komplexnější, než se na první pohled může zdát.
Co se vlastně stalo
Od spuštění ChatGPT na konci roku 2022 akcie spojené s AI podle 24/7 Wall St. vzrostly o více než 500 %. Teď přišel prudký obrat. Po zveřejnění výsledků za třetí čtvrtletí přišli čtyři největší technologičtí giganti, tedy Google, Meta, Amazon a Microsoft, během jediného dne zhruba o 900 miliard dolarů tržní hodnoty a akcie mateřské firmy Googlu (Alphabet) klesly o 13 % (Business Standard). Pod tlakem jsou i výrobci čipů: firmy jako Intel nebo Marvell v posledních týdnech opakovaně zažily prudké denní propady.
MIMOCHODEM O VÝSLEDCÍCH MATEŘSKÉ FIRMY GOOGLE JSME PSALI V NAŠEM PRAVIDELNÉM MĚSÍČNÍM REPORTU
Zvláštní je, že všechny tyto firmy dál vydělávají miliardy. Problém tedy není v tom, co vydělávají dnes, ale v tom, kolik utrácejí a kdy se jim to vrátí.
HLavní problém – CAPEX
Klíčové slovo celé debaty je capex (z anglického capital expenditures, česky kapitálové výdaje). Jsou to peníze, které firma nevydá na běžný provoz, ale na věci, jež jí mají sloužit řadu let: datacentra, pozemky, přípojky elektřiny, servery a grafické čipy, na kterých se umělá inteligence učí a běží.
Čísla jsou ohromující. Podle Business Standard utratila čtveřice gigantů za AI jen ve třetím čtvrtletí 207 miliard dolarů, zatímco o rok dříve to bylo 113 miliard. Na celý letošní rok se počítá s téměř 750 miliardami. Samotný Alphabet investoval v jediném čtvrtletí 51,4 miliardy dolarů, tedy více než dvojnásobek loňska.
Nejčastější otázka – MONETIZACE
Druhé klíčové slovo je monetizace, tedy schopnost proměnit technologii v peníze. A tady je obraz smíšený. Na jedné straně AI zjevně vydělává: tržby Google Cloudu (pronájem výpočetního výkonu a služeb) se více než zdvojnásobily a Amazon Web Services vzrostly o 39 %. Firmy navíc tvrdí, že poptávka po jejich datacentrech převyšuje kapacitu.
Na druhé straně AI částečně požírá starý byznys. Růst tržeb z vyhledávání u Googlu zpomalil na 12 % z 19 % v prvním čtvrtletí, protože lidé čtou shrnutí od umělé inteligence a na odkazy už tolik neklikají. U návštěv, kde se shrnutí zobrazilo, to bylo jen v 8 % případů. Firmy tedy platí za novou technologii, která zároveň ohrožuje jejich vlastní zdroj příjmů.
Proč se řeší CAPEX a monetizace až nyní?
Před rokem se optimisté mohli opřít o argument, že velké firmy mají dost provozních peněz, které investice s rezervou pokryjí. Tak to například v listopadu 2025 popisovala banka UBS. Dnes to už neplatí, jelikož volný peněžní tok (peníze, které firmě zbydou po zaplacení provozu i investic) byl u Googlu ve třetím čtvrtletí záporný, a to minus 9,1 miliardy dolarů proti plusu 24,5 miliardy o rok dříve. Záporný byl i u Amazonu a Mety, kladný zůstal jen u Microsoftu. Firmy proto sahají po dluzích a nových akciích: Alphabet má získat 85 miliard dolarů, Meta dokonce 95 miliard. Nové akcie přitom ředí podíl stávajících akcionářů.
Problém přineslo zejména dění na blízkém východě, kde cena ropy vyšvihla celosvětově inflaci, kterou standartně národní banky korigují zvyšováním úrokových sazeb a právě rostoucí úrokové sazby se promítají i do ceny dluhopisů – Úroky jsou výrazně vyšší než před rokem. Investoři poprvé od vzniku ChatGPT porovnávají, kolik je kapitál stojí a kolik jim vydělá. Dokud se věřilo, že AI vydělá téměř cokoli, nikdo moc nepočítal. Teď se počítá navíc v době, kdy je „bezrizikový“ výnos okolo 5%.
Bezriziková míra
Bezriziková míra je výnos, který lze získat prakticky bez rizika, a za ten se obvykle bere úrok státního dluhopisu. Při pohledu na světové trhy se nejčastěji používá desetiletý americký dluhopis.
Proč riskovat v akciích, které mohou klesnout, když stát nabízí jistý výnos cca 5 %? Navíc analytici podle tohoto výnosu přepočítávají, kolik jsou dnes hodnoty budoucích zisků. Čím vyšší výnos dluhopisu, tím méně stojí zisk, který přijde až za deset let. A růstové technologické akcie jsou ceněné právě za zisky, které teprve přijdou.
Zajímavé je, že výnosy nyní klesají, protože část peněz utíká z akcií do dluhopisů jako do bezpečného přístavu. Nižší výnosy by obvykle akciím pomohly, ale tentokrát se to příliš neděje. Komentátoři to vysvětlují obavami z dluhů, kterými se AI boom financuje: pojištění proti nesplacení dluhu některých silně zadlužených AI firem je extrémně drahé.
Problém není v tom, že by se firmám přes noc zdražil dluh, ale postupně bude docházet k refinancování a staré dluhy často za nízkou sazbu budou nahrazeny dluhy dražšími, a za předpokladu, že AI nedoručí výsledky včas, tak jednoduše firmy nebudou teoreticky schopny dluhy splácet (minimálně ne s takovou efektivitou).
Je celá situace tedy příležitost a nebo problém?
Bezesporu se dá celá situace vnímat optikou problému a nebo příležitosti, a proto se trh také dělí na dva tábory – ti kteří věří v AI revoluci a očekávají, že ten největší růst teprve přijde, no a druhý tábor mluví o ztracených dekádách a černé labuti na obzoru.
Pokud vás zajímá do jakého táboru se řadíme, tak ani do jednoho. Vidíme jasné varovné signály CAPEXU, které do jisté míry připomínají to, co se dělo před splasknutím dotcom bubliny, na stranu druhou AI bezesporu přináší i příležitosti, proto zůstáváme konstantní a k našim otevřeným pozicím přistupujeme dle původního plánu a neměníme strategii kvůli tržnímu sentimentu.
Optimisté věří, že AI změní svět a největší růst teprve přijde. Dnešní výdaje podle nich připomínají budování infrastruktury, která se vyplatí až s odstupem. Opírají se o rychle rostoucí cloud a o poptávku větší než je kapacita. Argumentují také tím, že i šest let staré čipy Nvidie stále běží na plný výkon, takže nezastarávají tak rychle, jak se tvrdí. Analytici Bank of America označili jarní výprodej za nelogický a viděli v něm příležitost k nákupu, poradenská firma Yardeni Research se v debatě o účetnictví staví na stranu technologických gigantů. Jiní pokles vnímají spíš jako vyčištění přehnaných sázek než jako změnu celého příběhu.
Skeptici se skrývají za jménem Michaela Burryho, investora známého sázkou proti americké realitní bublině před rokem 2008. Jeho hlavní argument se týká odpisů. Odpisy jsou způsob, jak firma rozloží cenu drahého majetku do nákladů na celou dobu jeho životnosti. Velké technologické firmy odepisují grafické čipy zhruba pět až šest let, podle Burryho je ale jejich skutečná životnost dva až tři roky, protože se rychle objevují lepší modely.
Firmy tak podle něj uměle snižují své náklady a nadhodnocují zisky. Odhaduje, že v letech 2026 až 2028 jde o zhruba 176 miliard dolarů. Pokud by měl pravdu, zisky by byly nižší a firmy by musely čipy obnovovat dřív, tedy utrácet ještě víc. Skeptický tábor se pak ptá i šířeji: vydělá AI někdy dost na to, aby se stovky miliard dolarů ročně ekonomicky vyplatily?
ZÁVĚR – Proč v první polovině 4Q/26 klesají technologické akcie?
Obě strany se shodnou na jednom: AI je skutečná a už dnes vydělává. Spor je o to, zda se vyplatí za cenu, kterou dnes platíme, a jak rychle se investice vrátí. Dokud to čísla jasně nepotvrdí, můžeme čekat dál výrazné výkyvy.
Tento text vyjadřuje pouze náš pohled a není investičním doporučením. Celá situace je daleko složitější, než lze vysvětlit v krátkém článku, a ani přední analytici se na ní neshodnou. Proto by si každý měl udělat vlastní názor, projít si více zdrojů a nikdy neinvestovat peníze, o které by si nemohl dovolit přijít.
Jako investoři si z celé situace můžeme odnést především to, že současný pokles technologických akcií nemusí nutně znamenat konec AI revoluce, ale spíše vystřízlivění trhu z přehnaných očekávání. Investoři začínají mnohem důsledněji rozlišovat mezi firmami, které na AI skutečně vydělávají, a těmi, které do ní zatím především masivně investují.
Z našeho pohledu je proto důležité nesledovat pouze samotný pokles ceny akcií, ale především fundamentální výsledky jednotlivých společností, jejich zadlužení, kapitálové výdaje a schopnost proměnit investice do AI v reálné zisky.A právě tady se dostáváme zpět k původní otázce: Je Intel po poklesu o 35 % za pár dní dobrou investicí? Samotný pokles ceny nám na tuto otázku odpověď nedá. Levnější akcie totiž automaticky neznamená levnou společnost a ani výrazný propad nemusí být důvodem k nákupu. O tom, jak analyzovat akcie alespoň v základní rovině máme u nás na stránkách seriál „Základy investování“ kde se díváme, jak na základní metriky jako P/E až po trochu pokročilejší jako například ROIC a nebo analýzu dluhu.
Investování není o tom trefit přesné dno, ale o tom pochopit, do čeho investujeme, jaká rizika podstupujeme a zda potenciální výnos odpovídá tomu, co jsme ochotni riskovat.
Proto bychom současnou situaci nevnímali ani jako důvod k bezhlavému nákupu, ani jako důvod k útěku z trhu. Spíše jako období, které může nabídnout zajímavé příležitosti, ale zároveň bude vyžadovat mnohem důslednější výběr jednotlivých společností.