V dnešním článku se podíváme na CLOUDOVÉ FIRMY o kterých jsme tady už hodněkrát mluvili.
Představení cloudu.
Jako krok číslo jedna si ale pojďme vysvětlit, co to ale vlastně je. Cloud obecně je způsob uchovávání, potažmo zpracovávání, dat na externí nehmotné síti. V podstatě odkazuje na internetovou síť, která je reprezentována jako abstraktní a nehmotná entita, která propojuje různá zařízení a servery.
Pro lepší představu: široká veřejnost se poprvé s cloudem (respektive s cloudovým úložištěm) setkala v „devadesátkách“, kdy se začaly rozšiřovat počítače a internet do velkého množství domácností. S příchodem internetu lidé začali používat i e-mail, právě e-mail je typický příklad cloudu – můžete zpracovávat data (odesílat a psát zprávy) a hlavně můžete data uchovat bez nutnosti zaplnit si hmotné úložiště v počítači, telefonu nebo třeba na flash disku. Vlastně i celé tyto stránky (jako většina stránek v celosvětovém měřítku) fungují na principu cloudu.
Rozdělení a využití cloudových technologií.
Cloudové technologie lze rozdělit do několika základních sekcí.
1.) Úložiště: Do této „divize“ můžeme zařadit vše od e-mailu, (ukládání zpráv, fotek a souborů), přes zálohování dat až po datové úložiště.
Nesporná výhoda je, že na jednom projektu, ku příkladu psaní tohoto článku, v jeden okamžik pracuje více lidí z různých koutů Evropy. Díky tomu, že jsou všechna data synchronizována přesně, vidím na čem zrovna dělá můj kolega a pomocí komunikační divize jsme schopni doplnit si vzájemně informace.
2.) Komunikační divize: V této části se zaměřujeme na e-mail, který umožňuje posílat a přijímat zprávy. Stejný princip funguje i u sociálních sítí a dalších komunikačních platforem jako je Facebook, Messenger, Zoom, Google Meet nebo Skype. Tyto platformy nejenže umožňují psát si zprávy, ale také volat a dokonce i provádět videohovory či sdílet obrazovky zařízení. To vše je možné díky cloudovým serverům, které zajišťují propojení mezi uživateli.
3.) Výpočetní technika: Další obrovským způsobem důležitá sekce je výpočetní technika, která je využívána od obyčejné online kalkulačky, přes těžbu kryptoměn či zadávání obchodů na burze, až po hraní her. Taky je nedílnou součástí tzv. analytických a big data aplikací. Pro zpracování velkých dat a provádění analýz dat se často využívají cloudové platformy a služby. Poskytují výpočetní zdroje a nástroje pro zpracování, ukládání a analýzu dat v reálném čase.
4.) Existuje celá řada dalších využití od bezpečnosti, přes automatizaci různých procesů, sběr dat, chod operačních systémů až po, v poslední době velice populární, umělou inteligenci.
Z tohoto vyplívá, že cloudové služby jsou absolutně nedílnou součástí světa tak, jak jej známe nyní.
Největší firmy na světě podnikající i v cloudu.
Alphabet: První opravdu průlomová věc této společnosti byl internetový prohlížeč Google. Postupem času společnost expandovala do dalších odvětví jako je YouTube, operační systémy, vlastní e-mail a také cloud.
VÍCE O ALPHABET ZDE.
Z posledních výsledků společnosti víme, že za poslední čtvrtletí příjmy Alphabetu činily 80,5 miliardy dolarů. Tyto příjmy jsou rozděleny do 3 hlavních segmentů z nichž pouze Cloud představoval 2,1 miliardy dolarů, což je oproti minulému roku nárust o 28%. Právě na divizi cloudu mateřská firma Google v tomto roce (a v letech příštích) hodně vsází.
Mezi hlavními zákazníky jejich Cloudové divize najdeme jména jako: Coca-Cola, Ford Motor, General Electric, Spotify, Airbnb nebo samotná NASA.
Microsoft: Další velký hráč který, stejně jako Alphabet, vznikl s úplně jinou myšlenkou než se stát leaderem v oboru cloudu, ovšem extrémní potenciál této divize donutil Microsoft podnikat i v tomto směru a očividně to bylo jedno z jejich nejlepších rozhodnutí vůbec. Tržby činily 61,9 miliardy USD, z čehož jen Cloud v tomto čtvrtletí dosáhl 35,1 miliardy dolarů a meziročně vzrostl o 23%.
Mezi hlavními zákazníky jejich Cloudové divize najdeme jména jako: Walmart, ExxonMobil, AT&T, JP Morgan Chase, BMW, Volkswagen nebo třeba britské Ministerstvo obrany či kanadskou vládu.
Amazon: I když většina široké veřejnosti zná Amazon spíše jako e-shop, tak právě tato společnost má velice širokou diverzifikaci a je jedním z největších technologických gigantů této planety a jako taková má logicky i svou cloudovou divizi. Z posledních hospodářských výsledků víme, že za minulé čtvrtletí Amazon dosáhl tržby 143.3 bilionů dolarů, které se skládají ze 3 segmentů, z čehož tržby z Cloudové jednotky dosáhly na 25,04 miliardy dolarů, což představuje 17% celkového příjmu společnosti. Cloud je pro Amazon také spolehlivým zdrojem zisku a to díky vysokým softwarovým maržím.
VÍCE O AMAZON ZDE.
Mezi hlavními zákazníky jejich Cloudové divize najdeme jména jako: Netflix, Airbnb, Siemens, Pfizer, Americká armáda a nebo dokonce Harvard University.
Alibaba: Když už jsme u firem které původně vznikly jako e-shop ale postupem času se z nich stal technologický gigant, napadá nás jméno Alibaba. O této společnosti jsme již článek psali a vy si ho můžete přečíst zde.
Jedná se o další nadnárodní firmu, která aktuálně směřuje svou pozornost zejména do cloudové divize, kde se sice potýká se silnou konkurencí dalších asijských firem v cloudovém odvětví, ale i přesto se jim i v tomto odvětví daří dost výrazně navyšovat ziskovost. Alibaba má v plánu vybudovat umělou inteligenci ( logicky poháněnou jejich cloudem), která udělá revoluci v odvětví e-commerce.
Každopádně mezi významné odběratele cloudových služeb Alibaby patří: Čínská národní celní správa, Čínský státní úřad pro statistiku, Čínská národní vesmírná agentura, Siemens, Lenovo, Boeing, Honda, Tencent, University College London, Perfect, World, Bosch nebo dokonce McDonald’s a mnoho dalších.
Nevýhodou u těchto velkých firem je, že se aktuálně obchodují na dost vysokých cenách v porovnání s historickými daty. Další kámen úrazu je dost předimenzované P/E,P/B a v celku vysoká očekávání na straně EPS. Z logiky věci u drahých firem je obrovské riziko, že když zveřejní horší než očekávaná data, tak to u jejich akcií způsobí dominový efekt.
Otázka tedy zní, jak investovat do akcií které fungují v cloudu a zbytečně nepřeplácet?
Odpověď je jednoduchá – stačí najít firmy, které prostě nejsou drahé. V takovém případě si člověk ale musí položit otázku proč jsou společnosti na nízkých cenách?
Co za tím stojí?
Nechceme to rozhodně paušalizovat, ale náš názor je, že drtivá většina velkých firem jako je Microsoft atd. má obrovské množství volných prostředků a tím pádem i po dobu několika let vysokých úrokových sazeb jsou schopni fungovat bez omezení, což se ovšem nedá říct o menších firmách které na situaci vysokých sazeb doplácejí výrazně více. Jak jsme ale psali v předchozím článku, je důležité dokázat vyhodnotit jaké postavení a udržitelnost má společnost na trhu. A právě menším firmám z cloudového sektoru se povinujeme v druhé části článku.
PŘEJÍT NA DRUHOU ČÁST ČLÁNKU
Zdroje: abc.xyz/ , microsoft.com/en-us/investor , ir.aboutamazon.com , alibabagroup.com/en-US/investor-relations