V minulém díle našeho „seriálu“ Základy investování jsme se zaměřili na diverzifikaci a zmínili jsme, že se ve čtvrtém, tedy v tomto díle, podíváme na to, jak diverzifikovat ETF v praxi a jak využít cíleného překryvu.
Na úvod dílu Základy investování – ETF portfolio chceme říct, že níže zmíněná alokace aktiv (rozložení peněz mezi různé burzovní produkty) nemusí být vhodná pro každého investora a z toho vyplývá naše přirozená povinnost upozornit na to, že se nejedná o investiční doporučení, ale spíše o ukázku toho, jak se dá přemýšlet nad sestavením základního pilíře portfolia, nicméně každý investor by měl investovat vždy na základě osobních kritérií (tolerance rizika, očekávané zhodnocení či likvidita)

Co je to ETF?

I když jsme o tomto tématu psali již několikrát, tak u tohoto článku zaměřeného zejména na nováčky považujeme za klíčové připomenout, co to vlastně takzvané „eteefko“ je.
ETF je zkratka slov Exchange Traded Fund, neboli burzovně obchodovatelný fond. Pro co nejjednodušší vysvětlení se dá říct, že je to něco jako pomyslná truhla, která je naplněná dle určitých kritérií jednotlivými kousky akcií, takže si investor nemusí kupovat každou akcii zvlášť, ale může si koupit celou truhlu.

Tyto ETF fondy, jak jsme zmiňovali již minule, se dají přetřídit hned podle několika kritérií. Prvním z nich je tzv. TER neboli roční poplatek za zprávu. Další aspekt je množství peněz ve fondu – čím je fond větší co do objemu zpravovaného kapitálu, tím lépe. Dále je poměrně klíčové to, jak dlouho ETF funguje – čím je fond na trhu delší dobu, tím lépe. Další rozdělení je ACC (akumulační) a DIS (distribuční) verze „eteefka“.

Akumulační

Jak bylo zmíněno, ETF je truhla, ve které jsou akcie, no a právě akcie vyplácí dividendy. Akumulační fond dividendy nevyplácí investorovi, ale reinvestuje je zpátky do fondu. Tím, že mi není vyplacena dividenda, odpadá daň 15% a proto je ACC fond vhodnější ve fázi budování majetku.

Distribuční

Distribuční varianta ETF na rozdíl od té akumulační vyplácí dividendy přímo investorovi, nicméně tato dividenda je zatížena daní, zpravidla 15% a tudíž je tento typ fondu méně efektivní. Za předpokladu, že někdo nechce prodávat akcie a žít jen z dividend to může být zajímavá volba v období, kdy z portfolia čerpá peníze.

Dividenda je část čirého zisku společnosti rozdělená mezi akcionáře (vlastníky akcií).

Co je to překryv u ETF?

Pokud si koupím dvě různé ETF, například ETF na index S&P 500 a Nasdaq 100, vznikne překryv, tedy že v obou pomyslných truhlách budou z velké míry stejné akcie, tím pádem nediverzifikujeme, ale zvyšujeme expozici na jednotlivé firmy, což není žádané zejména v okamžik, kdy kupujeme víc ETF za účelem diverzifikace.

Index S&P 500 reprezentuje 500 největších firem obchodovaných na amerických burzách.
Index Nasdaq reprezentuje 100 technologických firem obchodovaných na americké burze Nasdaq.
Jak by vypadaly ty kousky akcií kdybych koupil tyto 2 ETF v poměru 1:1?
10 největších pozic v S&P a 10 největších pozic v Nasdaq je dohromady 11 firem viz tabulka níže. Těchto 11 firem dohromady tvoří 46,65 % a na zbylých zhruba 500 akcií připadá jen 53,35 % portfolia. Klíčové je říct, že NVIDIA + Apple + Microsoft tvoří 23,14 % portfolia a proto se nemůžeme bavit o nikterak zajímavé diverzifikaci.

FirmaVýsledná váha
NVIDIA Corp.8,24 %
Apple Inc.7,91 %
Microsoft Corporation6,99 %
Broadcom Inc.4,94 %
Amazon.com, Inc.4,57 %
Alphabet Inc. – A3,56 %
Alphabet Inc. – C3,11 %
Meta Platforms, Inc.2,69 %
Tesla, Inc.2,69 %
Berkshire Hathaway Inc.0,81 %
Netflix, Inc.1,19 %

Kdy má tedy smysl tvořit záměrný překryv?

V jednoduchosti řečeno, překryv má smysl pouze tehdy, když je chtěný. Uvedeme příklad, jak si představujeme nakombinovat ETF mezi sebou tak, aby to teoreticky dávalo smysl.

Takto složené portfolio se skládá ze 79% z akcií velkých firem, nejvyšší zastoupení má All World index, který sleduje přes 3600 akcií z celého světa a má relativně nízký TER, největší zastoupení zde má Nvidia a Apple.

Dále je zde Gred Kommer ETF které má vyšší poplatek, nicméně toto ETF v sobě schovává přes 4100 akcií a největší podíl je v akcii Apple a Vise. nicméně podíl ve společnosti Apple je výrazně nižší, než u world indexu, navíc tento fond vybírá akcie dle jiných kritérií, tudíž spojení těchto dvou fondů přináší diverzifikační benefit.

Rafi 3000 v sobě schovává sice jen cca 620 akcií a největší z nich je Microsoft a Apple, opět ale s nižším podílem než v all world indexu. Navíc má jiné kritéria pro výběr akcií a jedná se o ETF distribuční, to znamená, že investor tu a tam obdrží dividendu a s těmito penězi může například zkoušet vybírat jednotlivé akcie a vzdělávat se v obchodování.

Poslendí ETF (World small cap) se na rozdíl od předešlých třech ETF zaměřuje na úplně jiné akcie. Cílí pouze na firmy z rozvinutých trhů a zároveň na firmy malé, případně střední tržní kapitalizace, tudíž by zde teoreticky neměl vznikat žádný a nebo jen zanedbatelný překryv. V tomto ETF nalezneme 3473 akcií a ani jedna z nich nemá v portfoliu podíl přes 0,35%.

V následující tabulce tedy ukážeme, jak vypadají hlavní složky tohoto portfolia dle zastoupení s tím, že v tabulce nenalezneme ani jednu z firem od small world a to proto, že v cílené alokaci netvoří ani 0,1% portfolia.

FirmaVýsledná váha v portfoliu
Apple Inc.2,43 %
Microsoft Corporation2,38 %
NVIDIA Corp.2,29 %
Amazon.com, Inc.1,21 %
Alphabet Inc. (A)1,11 %
Alphabet Inc. (C)0,91 %
Meta Platforms, Inc.0,97 %
Taiwan Semiconductor Manufacturing Company0,80 %
JPMorgan Chase & Co.0,73 %
Visa Inc.0,16 %
Mastercard Incorporated0,16 %
Berkshire Hathaway Inc.0,14 %
Netflix, Inc.0,14 %
Exxon Mobil Corporation0,14 %
Shell plc0,12 %
Samsung Electronics Co., Ltd.0,12 %

Jednoznačný benefit je zde to, že všechny výše vypsané firmy tvoří jen 13,81%, navíc akcie v jednotlivých indexech jsou složeny dle jiných kritérií, což nám dává sílu a adaptabilnost na tržní změny díky pravidelným rebalancům ETF (k tomuto tématu se vyjádříme o něco málo později).
Apple, Microsoft a Nvidia zde tvoří pouze 7,10 % portfolia a to i přesto. že v hlavní složce portfolia (Vanguard FTSE All-World UCITS ETF) jsou dohromady zastoupeny váhou 12,41%. Zmíněné překryvy tudíž zmírnily vliv jednotlivých akcií na portfolio jako takové.

Nicméně tato diversifkace přináší i jedno nesporné negativum, a tím je TER, tedy zmíněný poplatek za obhospodařování ETF. Hlavní složka ETF portfolia má TER jen 0,19%, nicméně takto v kombinaci je celkový poplatek za správu 0,3%. Na druhou stranu zase máme nakoupené ETF u 4 významných zprostředkovatelů, výrazně lépe diverzifikované portfolio a hlavně hned několik na sobě nezávislých přístupů ve výběru akcií do jednotlivých fondů.

Sečteno a podtrženo se dá říct, že takováto diverzifikace může dávat smysl za předpokladu, že nejste spokojeni s tím, jak je složeno ETF, jaký má poplatek a podobně. Nicméně spojením několika ETF může vzniknout něco, co je blízko vaší vizi o tom, jak by to v ideálním případě mohlo vypadat..

Rebalanc ETF

Rebalancování burzovně obchodovatelných fondů probíhá zpravidla jednou za čtvrt roku a jde o to, že firmy kterým se nedaří jsou buďto úplně vyřazeny z portfolia a nebo mají sníženou váhu a firmy, které jsou na tom dobře, jsou do portfolia přidány a nebo mají zvýšenou váhu. Koneckonců to je hlavní důvod, proč vzniká TER poplatek. Tím, že jsme zvolili čtyři různé ETF které mají rozdílné kritéria pro výběr aktiv do portfolia, právě rebalancing vytváří jednu z konkurenčních výhod a adaptabilnost na tržní dění jako takové (samozřejmě myšleno z dlouhodobého investičního pohledu).

Nicméně to neznamená, že čísla která uvádíme dnes, budou platné třeba zítra.

ZÁVĚR

V kombinaci s pravidelným DCA, jak jsme zmiňovali ve druhém díle, může mít takováto struktura ETF smysl i pro dlouhodobého investora. Pravidelné investování umožňuje postupně budovat expozici napříč různými přístupy a segmenty trhu, čímž se snižuje riziko závislosti na jednotlivých firmách nebo tržních trendech. Díky kombinaci tržně váženého, multifaktorového, fundamentálně váženého a small cap ETF vzniká portfolio které je robustnější a méně koncentrované než investice do jednoho ETF.

Pro investory kteří chtějí ještě více snížit riziko, může být zajímavé zvážit doplnění například Vanguard LifeStrategy, který do portfolia přináší novou třídu aktiv – dluhopisy. Nicméně každý by měl pečlivě zvážit, zda větší rozmělnění portfolia které v etapách růstu může vést k nižšímu zhodnocení a vyšším nákladům na správu je dostatečně kompenzováno tím, co taková diverzifikace přinese z pohledu stability a snížení rizika.

Podařilo se nám tedy sestavit portfolio, které teoreticky může dávat hlavu a patu pro celou řadu investorů a díky Rafi indexu bude generovat pravidelný přísun peněz formou vyplácení dividend na účet investora, proto se v příštích dílech podíváme na základy analýzy akcií a vysvětlíme si jednotlivé pojmy díl po dílu tak, aby byly uchopitelné i pro člověka, který před tím než zabrouzdal na naše stránky neznal rozdíl mezi tržbou a ziskem.