V prvním díle seriálu Základy Investování jsme probrali, proč vůbec začít investovat, kdy a jak začít a jakou roli v tom hraje inflace a složené úročení. Ve zmíněném prvním díle jsme slíbili, že druhý díl zasvětíme tématu DCA na které se nyní podíváme.
Co je to DCA?
DCA je zkratka slov Dollar Cost Averaging neboli průměrování nákladů. To v praxi znamená, že pokud máme investiční kapitál například 10.000 kč, můžeme si vybrat jak zainvestujeme.
Napřiklad v seriálu PODHODNOCENÁ AKCIE děláme pravý opak DCA, tedy že vezmeme celou částku a zainvestujeme ji v jeden, pro nás ideální, okamžik – nicméně tato strategie není vhodná pro lidi co na burze začínají nebo nemají dostatek zkušeností. Časování trhu je totiž velmi nejistá disciplína, kde je potenciální prostor pro extrémně hodně chyb.
V našem případě, kdy máme 5.000 kč a chceme využít metodu DCA, si můžeme vybrat po jak dlouhý čas chceme investovanou částku rozkládat. Například to můžeme udělat tak, že každý měsíc / týden / den nebo jiné libovolné období budeme investovat, pokud možno, stejnou částku. Nejčastěji se dělá to, že v den výplaty člověk zainvestuje předem stanovenou částku.
K čemu je DCA dobré?
Díky tomu, že rozkládáme neboli průměrujeme nákupní cenu, vyhneme se tomu, že uděláme jeden nesprávný nákup (viz. první díl seriálu podhodnocená akcie, kde v době psaní tohoto článku máme plovoucí ztrátu cca 75%).
Jak říká jeden z mých kolegů, nejdůležitější je vizualizace, proto se Vám to pokusím ukázat na následujícím obrázku.
Na levém grafu vidíme, že jsme udělali nákup libovolného aktiva např. na ceně 100 Kč a od tohoto nákupu akcie vzrostla o 10% (na 110 Kč), což je současně i naše zhodnocení (ve výše uvedeném příkladě jsme zainvestovali celých 5 000 Kč a výsledné zhodnocení bylo 500 Kč). Díky tomu, že akcie jen nerostou jsme ale určitou dobu byli ve ztrátě, která byla krátkodobě téměř 20%. Takováto situace je pro začínajícího investora jen těžko únosná a hrozí, že celou situaci neunese a odprodá ve ztrátě (protože neví, co přesně dělá, nemá strategii atd.)
Na grafu vpravo ale vidíme, že jsme celou částku nezainvestovali najednou, ale rozložili do 5 investic (5x po 1000 Kč), z nichž některé byly na vyšší a jiné na nižší úrovni, nicméně průměrem nám takovéto nakupování zajistilo o něco nižší průměrnou nákupní cenu. V tomto případě průměrná nákupní cena vycházela cca na 95 kč za kus, takže celkové zhodnocení činí zhruba 15,8% (zhodnocení 790 Kč, tedy o 290 Kč víc, než v prvním případě).
Další benefit druhého případu je, že v období propadu byla díky průměrování ceny nižší ztráta a svým způsobem pro tuto strategii je klesající cena aktiva ideální, jelikož nám dává možnost snížit nákupní cenu jako takovou.
Na straně druhé to přináší i nevýhodu – pokud trefíte prvním nákupem dno, tak další nákupy budou průměrnou cenu navyšovat.
Položme si ale ruku na srdce, který ze začínajících investorů dokáže na základě analýzy a ne náhody trefit dno u akcie či jiného investičního nástroje.
Stručná sumarizace
| Vlastnost | Investice „najednou“ | Postupná investice (DCA) |
| Průměrná nákupní cena | 100 Kč | 95 Kč (levnější) |
| Konečný zisk | 10 % | 15,8 % (vyšší) |
| Psychická pohoda | Stres při každém poklesu | Klid (při poklesu nakupujete levně) |
| Náročnost | Musíte „trefit“ správný čas | Čas neřešíte, prostě doplňujete |
Hlavní ponaučení: Jako začátečník nemusíte být věštec a hádat, kdy je cena nejníž. Stačí investovat pravidelně menší částky. Tím se vyhnete stresu z propadů a v naprosté většině případů na tom budete finančně lépe. Počítejte však s tím, že za tento klid platíte „vstupenku“ v podobě o něco nižšího zisku v situaci, kdy by trh od začátku už jen neustále stoupal a vy byste si dalšími nákupy svou průměrnou cenu postupně zvyšovali.
Pokud se o této strategii chcete dočíst víc, vřele Vás můžeme odkázat na jeden ze zahraničních webů, kde je metoda průměrování nákupní ceny (DCA) rozebrána více dopodrobna.
Nejlepší na této metodě ovšem je, že máte hromadu času, investujete automaticky (o nic těžší než si nastavit předplatné Netflixu) a mezitím se můžete vzdělávat a ladit obchodní strategii nebo se věnovat rodině, koníčkům atd.
Samozřejmě existují i jiné možnosti jak omezit riziko, například v prvním díle zmíněná diverzifikace a na to, jak udělat základní diverzifikaci a za jakých okolností je vhodné začlenit do portfolia dluhopisy se podíváme v následujícím třetím díle našeho seriálu Základy investování.