Po delší době se vracíme k Investičnímu otazníku a dnes probereme téma, nad kterým do jisté míry v dnešní době přemýšlí asi každý investor. Jak poznat, že jsme v bublině ?
„Zdá se, že pokračuje přesun investorů do oblastí, které nejsou tolik exponované vůči umělé inteligenci. Zvýšenému zájmu se tak těší třeba sektor základních materiálů nebo odvětví síťových služeb,“ poznamenal hlavní tržní stratég ve společnosti Ameriprise Financial Anthony Saglimbene.
Z výše uvedeného a mnoha dalších výroků vyplívá, že trh aktuálně vnímá víc, než kdykoli dřív že by jsme se mohli nacházet v takzvané AI bublině – Ve světě investic pod pojmem bublina myslíme, že když ceny aktiv rostou výrazně rychleji, než jejich skutečná fundamentální hodnota, a to především pod vlivem přehnaných očekávání, spekulací a strachu investorů, že „zmeškají příležitost“. Typickým znakem je víra, že „tentokrát je to jiné“, ignorování rizik a extrémní koncentrace kapitálu do jednoho dominantního tématu.
V dnešní době je hlavní téma trhů umělá inteligence a například firmy jako Amazon, Alphabet, Meta a Microsoft dohromady dávají do svého CAPEXU (kapitálových výdajů) přibližně 580–625 miliard USD přičemž většina těchto výdajů směřuje právě na výstavbu a rozšiřování AI infrastruktury – což je jeden z důvodů současných tržních spekulací o možné bublině v AI sektoru.
Celkem tedy lze říct, že tyto čtyři firmy investovaly do AI a související infrastruktury doposud přibližně ~1,1–1,2 bilionu USD (1 100–1 200 mld USD) během posledních tří let – a to jen do samotných datacenter, vývoje modelů a AI hardwaru, nezahrnující čistě R&D či akvizice startupů spjatých s AI.
Přímé výnosy z AI zatím zdaleka nedosahují objemu investic. Přestože Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta dohromady investují do AI infrastruktury stovky miliard dolarů, jejich roční tržby, které lze relativně přímo připsat AI službám (např. AI cloud, generativní modely, AI nástroje pro reklamu), se podle konzervativních analytických odhadů v roce 2025 pohybují přibližně mezi 50 až 90 miliardami USD dohromady. Jde o odhad, nikoli oficiálně vykazovaná čísla, protože firmy většinou AI příjmy samostatně neoddělují. I tak je patrné, že současné investiční tempo výrazně předbíhá přímou monetizaci, což je jeden z typických znaků potenciální investiční bubliny.
Na základě výše zmíněného je poměrně zřejmé, že existují důvodné obavy o to zdali se v bublině náhodou nenacházíme a proto si v následných odstavcích řekneme, podle čeho lze skutečnost jestli v bublině jsme či nikoli odhalit.
Jak poznat, že jsme v bublině ?
V obecné rovině na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět protože čistě fylozoficky dokud to nesplaskne, tak nemůžeme ze 100% jistotou říct, „Byla to bublina“, nicméně jsou tu jisté věci které, nám mohou napovědět, ať například alokujeme část portfolia do konzervativnějších aktiv.
Hospodaření
Základní poznávací znak jsme rozebrali již výše, ale v jednoduchosti pro rekapitulaci pokud společnost hospodaří tak, že investuje do projektů a aktiv víc, než z nich vydělává (v dlouhodobém horizontu celý sektor) a nedej bože tyto investice financuje dluhově je to velmi pravděpodobně náznak něčeho, co by se za čas v bublinu mohlo nafouknout. Zde je ovšem důležité říct, že bublina se může nafukovat roky a proto je chytřejší investovat dále, ale také možná do portfolia zařadit aktiva, které přináší diverzifikační benefit a mají nízkou či nulovou expozici na to, kde potenciální bublina vzniká.
Cena vůči ziskům
Další podstatný faktor je sledovat metriku P/E, která ukazuje poměr ceny vůči ziskům. V okamžik, kdy se celý trh dostává na vysoké P/E (v kontextu s historickými hodnotami) tak to značí, že akcie se obchodují mimo realitu vůči ziskům, což je další náznak přefukování bubliny.
Neefektivita trhů
V okamžik, co trhy začnou být neefektivní, tedy se rozevřou nůžky, že vysoce kvalitní firmy ze segmentu, který sice není populární, ale přesto má dobré zisky a cena akcií roste velice mírně nebo stagnuje, nedej bože začne klesat, je to další potenciální předzvěst toho, že se určitý tip firem dostává na nereálné valuace na úkor kvalitních společností a tím se přifukuje bublina.
Exponenciální příběh místo čísel
Pokud investiční tezi začnou dominovat silné příběhy („změní to svět“) a čísla ustupují do pozadí, je to varovný signál. V bublinách investoři často oceňují potenciál bez realistického odhadu budoucích cash flow. Očekávání růstu jsou extrémní a jakékoli zpomalení bývá tvrdě trestáno.
Likvidita a role centrálních bank
Historicky byly bubliny často podpořeny extrémně uvolněnou měnovou politikou. Pokud je v systému nadbytek likvidity (nízké sazby, QE, expanze rozvahy), riziková aktiva mají tendenci se nafukovat rychleji. Otázka tedy není jen „jsou firmy drahé“, ale i „kolik likvidity je žene nahoru“.
Insider selling
Když management masivně prodává vlastní akcie při rekordních cenách, zatímco veřejnost nadšeně nakupuje, historicky to nebyl dobrý signál.
Leverage a spekulativní chování
Rostoucí využívání pákových nástrojů (margin debt), nárůst opcí s krátkou splatností nebo silná účast retailu ve spekulativních obchodech jsou typické pro závěrečnou fázi bublin. Historicky (dot-com, nemovitosti 2008) právě leverage urychlila následné splasknutí.
Koncentrace trhu
Pokud většinu růstu indexu táhne jen velmi úzká skupina firem, zatímco zbytek trhu stagnuje, jde o další varovný signál. Extrémní koncentrace výkonnosti zvyšuje systémové riziko – stačí problém u několika klíčových hráčů a sentiment se rychle otočí.
Mediální a společenská euforie
Moment, kdy se o investici baví každý – média, influenceři, taxikáři i rodinné oslavy – často značí vrchol optimismu. Bubliny vrcholí ve chvíli maximální důvěry, nikoli strachu.
Neroste měřítko strachu vůči zřetelnému nadhodnocení
Pokud VIX, VVIX a nebo Index chamtivosti značí, že je vše v pořádku, ale přitom je zřejmé, že trhy jsou silně nadhodnocené a to bez reálných příčin, (jen na základě příběhů ne čísel), značí to, že investoři přelévají peníze bez rozmyslu a trh se stává křehčím.
Jsme nyní v AI bublině?
Jak již bylo zmíněno, dokud celá situace nesplaskne, nelze to určit přesně. Nicméně jsou zde pádné důvody, proč začít portfolio připravovat na případné propady a zvyšovat jeho konzervativnost.
Pokud výše uvedené body aplikujeme na současný trh v kontextu AI tématu, lze říct, že aktuální prostředí naplňuje hned několik z nich – zejména extrémní CAPEX převyšující přímé výnosy, vysoké valuace (u části trhu nad historickým průměrem), výraznou koncentraci růstu do úzké skupiny technologických firem, dominanci silného „exponenciálního příběhu“ nad tradičním oceňováním, silnou mediální euforii i známky spekulativního chování. Naopak zatím nelze jednoznačně mluvit o plošné neefektivitě napříč celým trhem ani o masivním systémovém stresu v podobě extrémní páky či panického podhodnocování rizika – proto lze říct, že současný trh splňuje přibližně 5 až 7 z výše zmíněných varovných signálů, což zvyšuje pravděpodobnost bublinového prostředí, nikoli však jistotu jejího bezprostředního splasknutí.
ZÁVĚR
Investiční bublinu nikdy bezpečně nepoznáme v jejím průběhu. Historie nám ale opakovaně ukazuje, že když se sejde kombinace extrémních investic, vysokých valuací, silného příběhu, koncentrace kapitálu a všeobecného optimismu, riziko prudké korekce výrazně roste. Současné prostředí kolem umělé inteligence nese mnoho těchto znaků. To samo o sobě neznamená, že zítřek přinese kolaps – znamená to však, že cena za omyl může být vyšší, než obvykle.
Je také důležité si uvědomit, že většina bublin vzniká kolem reálné a převratné technologie. Internet změnil svět, přesto dot-com bublina splaskla. Nemovitosti jsou základním aktivem, přesto přišla krize roku 2008. Umělá inteligence může mít obrovský dlouhodobý přínos – otázkou není zda, ale za jakou cenu ji dnes kupujeme. Právě rozdíl mezi hodnotou a cenou rozhoduje o tom, zda investice vytváří bohatství, nebo riziko.
Rozumný investor proto nemusí panikařit ani utíkat z trhu. Měl by si však být vědom prostředí, ve kterém se pohybuje. Diverzifikace, práce s rizikem a realistická očekávání jsou v obdobích potenciální euforie důležitější, než kdy jindy. Bublinu možná nepoznáme s jistotou, ale můžeme poznat chvíli, kdy je opatrnost racionálnější, než bezmezný optimismus.
Zdroje: investice.cz, serenitiesai.com, investicniweb.cz