Jak asi všichni ví blíží se řádné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které proběhnou 3. a 4. října 2025. Samozřejmě České volby 2025 a pražská burza velmi souvisí protože se bude volit 200 poslanců na 4 roky a tím pádem se rozhodne o nové vládě. Volby se konají v 14 volebních krajích (shodují se s kraji ČR). Do sněmovny se dostanou jen strany, které překročí 5 % hranici (pro koalice je to víc – 8 % pro dvoučlennou, 11 % pro tříčlennou, 14 % pro čtyř a více).
Do říjnových sněmovních voleb 2025 se přihlásilo 26 uskupení — tedy politických stran, hnutí nebo koalic s tím, že 18 subjektů kandiduje ve všech krajích, mezi nimi jsou hlavní politická uskupení, která mají ambice být v Poslanecké sněmovně, např. ANO, SPOLU (ODS + KDU-ČSL + TOP 09), SPD, Piráti + Zelení, Starostové, Stačilo a Motoristé.
PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUM KE DNI 21.9.2025
Dle aktuálních průzkumů je ve značném vedení Babišovo ANO na druhém místě koalice SPOLU a Starostové se přetahují o třetí příčku s SPD, do vlády by se dle aktuálních průzkumů dostali ještě Piráti a motoristé. Díky tomu, že Stačilo je koalice KSČM a SOCDEM (tedy bývalé ČSSD), plus se k nim přidaly menší levicové subjekty a osobnosti – jde tedy o volební projekt s koaliční kandidátkou, ne o novou samostatnou stranu, minimum pro vstup do vlády je tedy 8% takže s aktuálním odhadem 7,7% by se tato koalice do vlády nedostala.
- Není úplně jasné, zda se „Stačilo!“ registruje jako formální volební koalice více stran, nebo jako samostatný subjekt s podporou různých uskupení, a tedy není jednoduše dohledatelné, jaký přesný volební práh (5 % či zvýšený pro koalice) se na ně vztahuje.
- Podle dostupných informací jde však o koaliční projekt KSČM a SOCDEM s menšími levicovými subjekty, což by naznačovalo volební práh 8 %. Přesné určení však záleží na registraci u Ministerstva vnitra.“
- Stačilo!“ jako formální koalice vs. samostatného subjektu není jen drobnost: existují soudní spory a média mluví o tom, že jde o tzv. nepřiznanou koalici, což má přímý dopad na to, zda se na ně vztahuje zvýšený práh pro koalice.
- Podle dostupných informací jde však o koaliční projekt KSČM a SOCDEM s menšími levicovými subjekty, což by naznačovalo volební práh 8 %. Přesné určení však záleží na registraci u Ministerstva vnitra.“
Samozřejmě je téměř zbytečné rozebírat strany, které nemají dle předvolebních průzkumů sebemenší šanci se dostat do vlády proto se zaměříme pouze na ANO, SPOLU,STAN,SPD, PIRÁTY,MOTORISTY a STAČILO. V následujících odstavcích se zaměříme na volební programy jednotlivých stran a podíváme se, pro jaké akcie pražské burzy by teoreticky jejich vláda (či působení ve vládě) mohlo být prospěšné a pro které spíše negativní.
(Jde čistě o naší úvahu nikoli potvrzené informace či dogma)
ANO
Volební program ANO klade důraz na dostupnost energií, podporu podnikání, zjednodušení daní a dostupné bydlení; program hnutí 2025 „ANO, bude líp“ obsahuje konkrétní kroky na snižování administrativní zátěže a zásahy do energetiky.
Zásahy směrem k regulaci cen energií a většímu vlivu státu v sektoru energií mohou krátkodobě snížit náklady firem a domácností, ale zároveň vyvíjet tlak na marže velkých energetických společností. Plánované snížení daně z příjmů právnických osob by teoreticky zvýšilo zisky podniků a mohlo by stimulovat investice, což by pozitivně působilo na průmysl, stavebnictví a bankovní sektor (více úvěrů, více firemních transakcí). Zároveň výrazné fiskální přesuny (např. přesměrování výdajů) mohou měnit očekávání ohledně státních zakázek a infrastrukturních projektů.
Pozitivní dopad
- Komerční banka (celkově bankovní sektor) — nižší daně a lepší podnikatelské prostředí → více úvěrů, poplatků.
- Nápojářské a restaurační firmy: Jednotná sazba DPH na nealkoholické nápoje pravděpodobně zvýší spotřebu a sníží náklady, pozitivní dopad pro Kofolu.
Negativní dopad
- ČEZ (CEZ) — větší státní regulace cen energií a tlak na „levnější energie“ může omezit marže energetických firem.
- Doosan Škoda Power / další velcí výrobci technologií pro energetiku — nejistota v investičním rámci dle formy regulace (alespoň krátkodobě).
Rekapitulace
ANO klade důraz na dostupnost energií, podporu podnikání, zjednodušení daní a dostupné bydlení. Regulace cen energií a větší vliv státu mohou krátkodobě snížit náklady firem a domácností, ale zároveň omezit marže energetických společností, jako je ČEZ, a vyvolat nejistotu u dodavatelů technologií pro energetiku, např. Doosan Škoda Power. Snížení daní by mohlo zvýšit zisky a stimulovat investice, což je pozitivní pro průmysl, stavebnictví a bankovní sektor (např. banky), zatímco jednotná sazba DPH na nealkoholické nápoje podporuje spotřební firmy, například Kofolu.
Celkově je dopad vlády ANO na burzu smíšený – pozitivní pro finanční a spotřební segmenty, negativní pro regulované energetické firmy a dodavatele energetických technologií.
SPOLU (ODS + KDU-ČSL + TOP 09)
Volební program SPOLU prezentuje středopravicový program zdůrazňující fiskální odpovědnost, podporu podnikání, stabilitu veřejných financí a orientaci na tradiční trhy a investice.
Konzervativnější fiskální přístup a podpora podnikatelského prostředí obvykle prospívají bankám, velkým exportérům a firmám citlivým na stabilní legislativní prostředí. Důraz na právní jistotu a investiční klima může také pozitivně investičně-orientované sektory. Naopak přísnější environmentální nebo daňové reformy (pokud by byly součástí kompromisů) mohou dočasně zvýšit náklady v některých sektorech.
Pozitivní dopad
- Erste Group / bankovní tituly obchodované na PSE — stabilní makro a podpora podnikání → lepší úvěrová aktivita.
- Colt Cz Group — Navyšování státních výdajů na zbrojení mohou podpořit zdejší výrobce zbraní.
Negativní dopad
- ČEZ — Podpora rychlejší dekarbonizace a striktnější implementace emisních povolenek může zvýšit náklady firem typu ČEZ (pokud nebude mít dost rychlý přechod k jádru a OZE) a hlavně podniků v těžkém průmyslu (např. Třinecké železárny – byť nejsou na burze, efekt se projeví i u subdodavatelů).
- SPOLU je dlouhodobě pro odmítání ruského plynu, ropy, jádra a uhlí a akceleraci odklonu od fosilních paliv může mít negativní dopad právě na energetické ale třeba i automobilové společnosti.
Rekapitulace
SPOLU prezentuje středopravicový přístup se zaměřením na fiskální odpovědnost, podporu podnikání, stabilitu veřejných financí a investiční klima. Konzervativní fiskální politika a důraz na právní jistotu a stabilitu obvykle prospívají bankám a velkým exportérům, například Erste Group, zatímco navyšování státních výdajů na zbrojení může podpořit výrobce zbraní, jako je Colt CZ Group. Naopak rychlejší dekarbonizace, striktní implementace emisních povolenek a odklon od fosilních paliv mohou zvýšit náklady energetickým firmám, zejména ČEZ, a negativně ovlivnit automobilový sektor či subdodavatele těžkého průmyslu.
Celkově je dopad SPOLU na burzu smíšený: pozitivní pro finanční a zbrojní segmenty, negativní pro energetiku a firmy citlivé na nákladově náročnou transformaci.
STAN (Starostové a nezávislí)
Starostové prosazují důraz na lokální rozvoj, infrastrukturní projekty, podporu regionální ekonomiky a efektivní veřejné služby; volební program klade důraz na krajské a místní investice.
Silný lokální a regionální fokus by měl relativně příznivý dopad na dodavatele pro municipalitu (stavebnictví, komunální služby, menší regionální firmy) a na firmy dodávající technologie pro samosprávy. Programy zaměřené na zlepšení infrastruktury a bydlení mohou znamenat víc zakázek pro stavební a inženýrské firmy. Větší granty nebo subvence pro regiony by mohly posílit lokální spotřebu.
Pozitivní dopad
- Střední a menší dodavatelé stavebních prací a zařízení kotovaných na PSE nebo v rámci dodavatelských řetězců — víc regionálních projektů = více zakázek. Například společnost Mmcité a.s. by pravděpodobně benefitovala se zvolení starostů.
- Do jisté míry by z tohoto trendu teoreticky mohly benefitovat i akcie M2C.
Negativní dopad
- Velcí exportéři – pokud se důraz přesune od velkých celostátních infrastrukturních projektů (jádro, dálniční síť, velké dopravní stavby) směrem k lokálním regionálním prioritám, může to brzdit velké zakázky. Potenciálně ohroženými se tak stávají firmy jako:
- Doosan Škoda Power (turbíny, jádro) – bez vládního tlaku na rychlou výstavbu Dukovan/Temelína zakázky stagnují.
- GEVORKYAN (Start market, kovové komponenty pro exportní průmysl) – bez podpory velkých investic a exportu klesá objem příležitostí.
Rekapitulace
Starostové kladou důraz na lokální rozvoj, infrastrukturní projekty, podporu regionální ekonomiky a efektivní veřejné služby, s prioritou krajských a místních investic. Silný regionální fokus je příznivý pro střední a menší dodavatele stavebních prací a zařízení, například mmcité a.s., a potenciálně i pro firmy typu M2C, protože více regionálních projektů znamená více zakázek a vyšší lokální spotřebu. Naopak exportéři a dodavatelé technologických komponent, například Doosan Škoda Power a Gevorkyan , mohou čelit nižším objemům zakázek, pokud se investiční pozornost přesune od velkých celostátních projektů směrem k lokálním prioritám.
Celkově je dopad na burzu smíšený: pozitivní pro menší regionální firmy a dodavatele municipalit, negativní pro velké exportně orientované společnosti a dodavatele technologických komponent.
SPD (Svoboda a přímá demokracie)
Volební program SPD prosazuje výraznou suverenitu ČR, kritiku EU/NATO v některých bodech, omezení imigrace, nižší daně pro určité skupiny a tvrdší postoj k výdajům do zahraniční pomoci.
Politika SPD by mohla snížit zakázky pro zbrojařské dodavatele a snížit poptávku v oboru obranného průmyslu. Na druhou stranu nacionalistická a protekcionistická opatření mohou krátkodobě pomoci domácím výrobním firmám, dopravě a některým retailovým hráčům. Omezení spolupráce v zahraničí může dlouhodobě snižovat exportní potenciál některých průmyslových firem.
Pozitivní dopad
- Philip Morris ČR – SPD odmítá přísnější regulace EU v oblasti spotřebního zboží (tabák, alkohol, potraviny). Oslabení unijní regulace by teoreticky mohlo ulevit výrobcům tabákových a spotřebitelských produktů.
- Menší domácí výrobci a regionální podniky (Start market) – SPD akcentuje protekcionismus a podporu „českého zboží“, což by zvýhodnilo menší hráče na domácím trhu (např. Karo Leather jako příklad menšího výrobního podniku orientovaného na domácí a evropský trh).
Negativní dopad
- ČEZ (spotřebitelská rovina) – SPD prosazuje levnější energie přes státní zásahy a kontrolu cen. To by mohlo krátkodobě pomoci domácím odběratelům (firmy napojené na levnější proud a plyn), i když pro samotný ČEZ by to znamenalo spíše tlak na marže.
- Colt CZ Group (Prime market) – výrobce ručních zbraní by čelil riziku, pokud by SPD prosadila omezení spolupráce v NATO/EU a snížení zakázek pro obranný průmysl.
- GEVORKYAN (Start market) – orientace na export a průmyslové dodávky by mohla být oslabena, pokud by SPD výrazně posílila protekcionismus a zkomplikovala obchodní vztahy s EU.
- Czechoslovak Group (CSG) – není na burze, ale zbrojní holding by byl logickým poraženým, pokud by SPD omezila vojenskou pomoc Ukrajině a výdaje na armádu. Efekt by se mohl nepřímo dotknout subdodavatelského ekosystému. (CSG zvažuje vstoupit na burzu, proto nám přišlo na pořadu dne aby byly zmíněni)
Rekapitulace
Volební program SPD prosazuje národní suverenitu, omezení imigrace, protekcionismus a odmítání některých unijních regulací, což by mohlo krátkodobě zvýhodnit domácí výrobce a regionální podniky. Na burze by z této politiky profitoval například Philip Morris ČR díky odporu SPD vůči přísnější regulaci tabáku a spotřebního zboží, či menší hráči ze Start marketu jako Karo Leather, těžící z podpory „českého zboží“. Negativně by se naopak mohly projevit zásahy do energetiky – ČEZ by čelil tlaku na marže kvůli požadavku na levnější energie – a také omezení výdajů na obranný průmysl, což by zasáhlo Colt CZ Group.
Celkově by tedy SPD přinesla spíše protekcionistické prostředí se smíšenými dopady: plus pro spotřební a menší lokální firmy, mínus pro energetiku, zbrojaře a exportéry.
Piráti + Zelení (koalice)
Piráti se Zelenými mají společný program s důrazem na digitální transformaci, transparentnost, boj proti korupci a energetickou transformaci směrem k obnovitelným zdrojům a energetické efektivitě.
Zelená agenda (podpora obnovitelných zdrojů, podpora energetické efektivity a elektromobility) by mohla výrazně pomoct firmám zabývajícím se obnovitelnou energií, chytrými sítěmi, úsporami energie a dodavatelům technologií pro nízkouhlíkové řešení. Digitální agenda a podpora start-upů zase mohou podpořit technologické tituly a menší inovativní firmy. Naopak tradiční emise s vysokými emisemi nebo producenti fosilních paliv mohou pocítit tlak (regulační a tržní).
Pozitivní dopad
- Photon Energy (Prime market) – specialista na solární elektrárny, jednoznačný vítěz při dotační a investiční podpoře zelené energie.
- GEVORKYAN (Start market) – výrobce komponentů pro průmysl a automobilový sektor by mohl profitovat z podpory elektromobility a zelených technologií.
- Menší regionální stavební a technologické firmy (Start) – benefity z dotačních programů na zateplování, chytrá řešení a úspory energií.
Negativní dopad
- ČEZ – pokud by strana prosadila regulaci marží nebo cen v energetice ve prospěch spotřebitelů, mohlo by to tlačit na ziskovost. Navíc GreenDeal a věci na okolo nenahrávají firmám jako například ČEZ.
- Philip Morris ČR – možnost podpory vyšší spotřební daně a regulací tabáku/alkoholu v rámci veřejného zdraví.
Rekapitulace
Tato koalice staví svůj program na digitální transformaci, transparentnosti a zelené energetické politice, což by mělo zásadní dopady i na pražskou burzu. Na pozitivní straně stojí zejména Photon Energy, která by těžila z podpory solárních a obnovitelných zdrojů, a také inovativní výrobci jako Gevorkyan, kteří by teoreticky profitovali z rozvoje elektromobility. Benefity by mohly získat i stavební a technologické firmy ze Start marketu, orientované na úspory energií a chytrá řešení. Negativně by se naopak mohly projevit regulační tlaky na energetiku a také Philip Morris ČR, který by mohl čelit vyšším spotřebním daním v rámci zdravotní politiky.
Celkově by tak koalice Pirátů a Zelených byla výrazným plusem pro zelené a technologické firmy, ale tlakem na tradiční energetiku a spotřební průmysl.
Motoristé (Motoristé sobě)
Motoristé ve svém volebním programu kladou důraz na práva řidičů, dostupnost mobility, zrušení či zmírnění některých environmentálních daní, a na lobby pro motoristické služby.
Opatření pro snížení nákladů pro motoristy (např. nižší daně, úleva u pohonných hmot, větší investice do silnic) by krátkodobě posílila rafinérie, prodejce pohonných hmot a automobilové služby. Nicméně dlouhodobější zvyšování podpory motorismu může být v konfliktu s evropskými klimatickými závazky a investorští hráči by mohli vnímat politické riziko.
Pozitivní dopad
- ČEZ – uvolněnější přístup Motoristů k ESG a odmítání povinných zelených kvót znamená menší tlak na rychlé investice do obnovitelných zdrojů; firma by se mohla více soustředit na jádro a stabilní výrobu a zároveň udržet vysokou dividendovou kapacitu.
- Autodopravci a logistické firmy (třeba z PSE segmentu Start) – případné daňové úlevy pro motoristy a dopravce by jim snížily náklady.
Negativní dopad
- Dodavatelé obnovitelných technologií – preference spalovacích motorů a tradičních řešení by mohla brzdit poptávku po solárních či větrných technologiích na domácím trhu, což by mohlo negativně ovlivnit Photon Energy.
- Colt CZ Group – omezení vojenských zakázek a negativní postoj k exportu munice by mohl snížit objem nových kontraktů, případně ohrozit expanzní plány.
Rekapitulace
Motoristé staví svůj program na obraně práv řidičů, dostupnější mobilitě, snížení environmentálních daní a posílení investic do silniční infrastruktury. Krátkodobě by tato politika posílila rafinérie, prodejce pohonných hmot a dopravní služby, zatímco menší tlak na ESG by byl příznivý i pro ČEZ. Pozitivně by opatření působila také na autodopravce a logistické firmy, včetně menších hráčů ze Start marketu, jimž by daňové úlevy snížily náklady. Negativní dopad by nesli dodavatelé obnovitelných technologií – například Photon Energy, protože preference spalovacích motorů by mohla brzdit poptávku po zelených řešeních. Rizikem by mohl být i menší prostor pro zbrojní kontrakty, což by se dotklo Colt CZ Group.
Celkově by Motoristé znamenali podporu tradiční mobility a energetiky, ale brzdili by rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních technologií.
Stačilo! (koalice KSČM + SOCDEM + další)
Volební program Stačilo! prosazuje sociální jistoty, silnější veřejné intervence, diskurz o suverenitě a často kritiku současné zahraničně-politické linie; programy jsou dostupné u hnutí.
Silně levicově orientované vlády s vyššími sociálními výdaji a intervencemi mohou krátkodobě podpořit sektory závislé na domácí poptávce (potraviny, maloobchod, stavebnictví při veřejných investicích). Naopak firmy závislé na exportu a na stabilitě investorů mohou čelit zvýšené nejistotě, pokud by byly avizovány výrazné zásahy do vlastnických práv nebo regulace.
Pozitivní dopad
- Spotřební sektor (Kofola, Pilulka) – pokud by Stačilo! prosadilo vyšší sociální transfery a podporu domácí poptávky, maloobchod a výrobci potravin a nápojů by mohli benefitovat z vyšší spotřeby domácností.
- Developerské a realitní firmy (CPIPG, Photon Energy v segmentu energií) – slibovaná podpora dostupného bydlení a sociální výstavby by mohla krátkodobě stimulovat poptávku po developerských projektech a navázaných službách.
Negativní dopad
- ČEZ – tlak na regulace cen energií a větší státní kontrolu by mohl omezit ziskovost a dividendovou politiku.
- Colt CZ Group – kvůli odmítání vojenské a muniční podpory Ukrajině a obecně nižším výdajům na obranu by se mohla snížit domácí poptávka po zbraních a munici.
- Exportně orientované průmyslové firmy (Doosan Škoda Power, Gevorkyan) – případné posuny v zahraniční politice, ochranářské kroky nebo zásahy státu by mohly vytvářet nejistotu ohledně exportních kontraktů.
Rekapitulace
Stačilo! staví svůj program na sociálních jistotách, silnějších státních intervencích a kritice současné zahraničně-politické linie. Vyšší výdaje by mohly podpořit domácí spotřebu, což by se pozitivně odrazilo u firem jako Kofola či Pilulka, a také u developerů, kteří by mohly těžit z podpory dostupného bydlení a veřejných investic. Negativní dopady by však nesly firmy citlivé na regulace a geopolitiku – ČEZ by čelil tlaku na regulaci cen energií a nižší marže, Colt CZ Group by tratil na omezení obranných výdajů a exportně orientované společnosti jako Doosan Škoda Power či Gevorkyan by mohly narazit na vyšší nejistotu kvůli státním zásahům.
Celkově by tedy program Stačilo! posílil domácí spotřební a developerský sektor, ale negativně dopadl na energetiku, zbrojaře a exportéry.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Tento článek neslouží jako politická propagace a pozitivní či negativní vývoj jednotlivých titulů na základě nově zvolené vlády je čistě naše spekulace a odhad postavený na našich osobních logických myšlenkových pochodech. Volby rozhodně v tomto případě neslouží jako nástroj ke spekulaci na obchodování akcií na pražské burze, což ale předpokládáme je každému racionálně smýšlejícímu čtenáři jasné.
Dále přikládáme přehlednou tabulku našeho názoru, jak by které akcie mohly teoreticky reagovat na zvolení jaké strany:
| Strana / koalice | Pozitivní dopad | Negativní dopad |
|---|---|---|
| ANO | Banky, stavebnictví, Kofola | ČEZ, Doosan Škoda Power |
| SPOLU | Banky, Colt CZ | ČEZ, automobilový sektor |
| STAN | Menší regionální dodavatelé, M2C, mmcité | Doosan Škoda Power, Gevorkyan |
| SPD | Philip Morris, Start market | ČEZ, Colt CZ, exportéři |
| Piráti + Zelení | Photon Energy, Gevorkyan, inovativní firmy | ČEZ, Philip Morris |
| Motoristé | ČEZ, autodopravci, logistika | Photon Energy, Colt CZ |
| Stačilo! | Spotřební sektor, developři | ČEZ, Colt CZ, exportně orientované firmy |
„I když volby přímo nemění ceny akcií, trh sleduje očekávání týkající se fiskální politiky, regulace a investičního prostředí. Makroekonomické faktory, jako inflace, úrokové sazby či cena energií, jsou často klíčové pro rozhodnutí investorů. Historicky pražská burza reagovala nejvíce, když došlo k neočekávaným změnám vlády nebo programům s výrazným dopadem na státní rozpočet či regulaci.“
„Krátkodobě může burza reagovat na průzkumy nebo očekávání, zatímco dlouhodobě se dopad projeví až po realizaci vládních programů. Koaliční nestabilita nebo nejasná pravidla pro menší strany, jako je ‚Stačilo!‘, mohou situaci ještě komplikovat a přidávat volatilitu.“
Na stranu druhou je ptořeba brát v potaz, že programy jsou jen programy a není garantováno, že se politické strany budou chovat dle svých předvolebních slibů – V posledních letech se stalo spíše pravidlem, že sliby zůstaly pouze sliby a většina z nich se nikdy nestala realitou.„Je důležité zdůraznit, že veškeré predikce jsou pouze odhady na základě dostupných programů a předvolebních průzkumů. Nejasnosti u koalic a geopolitická či fiskální rizika mohou výsledný dopad výrazně změnit.“
Závěr článku České volby 2025 a pražská burza
Volby v říjnu 2025 mohou přinést nové priority v oblasti daní, regulace či energetiky, a tím pádem i rozdílné dopady na jednotlivé akcie pražské burzy. Přestože programy stran ukazují jasné směry, realita po volbách bývá odlišná – zásadní bude, jak se nakonec složí vláda a jaké kompromisy v koalici vzniknou. Z pohledu investorů tak není na místě spoléhat na předvolební sliby, ale spíše sledovat konkrétní legislativní kroky a rozpočtové priority nové vlády.
Pražská burza bude i nadále reagovat především na makroekonomické faktory, jako jsou úrokové sazby, inflace a ceny energií, ale politický vývoj může krátkodobě zvyšovat volatilitu a posouvat sentiment investorů. Proto by investoři měli volby brát spíše jako doplňkový faktor k celkovému investičnímu prostředí, než jako hlavní nástroj pro rozhodování o konkrétních titulech.
Zdroje: stacilo.cz, motoristesobe.cz, idnes.cz, spd.cz, starostove.cz, spolu25.cz, anobudelip.cz, irozhlas.cz, idnes.cz
