Bavlna – jak na ní vydělat ?

Před nedávnem jsme vydali článek o emisních povolenkách a možnosti jak na nich vydělat a díky velkému zájmu o tento článek jsme se rozhodli, že na něj navážeme článkem novým “ Bavlna – jak na ní vydělat? „.
V současné době je toto téma více, než aktuální díky jednomu z největších projektů svého druhu, který se nazývá Qosh Tepa. Než se ale dostaneme k tomu jak na celém projektu může investor vydělat a jaká jsou rizika, tak si pojďme celou situaci vysvětlit.

Qosh Tepa

Qosh Tepa (někdy psaný i Ko’sh Tepa a nebo počeštěně Koš Tepa) je obrovský zavlažovací kanál, který se buduje v severním Afghánistánu a má zásadně změnit zemědělství v regionu.

Myšlenka na vybudování kanálu se objevila už v 70. letech 20. století, ale kvůli válkám a nestabilitě se nikdy nerealizovala. Práce na projektu Qosh Tepa byly proto oficiálně spuštěny v březnu 2022 pod vedením současné vlády v Kábulu. Kanál má mít délku přibližně 285 km, šířku kolem 100 metrů a hloubku 8 metrů. Po dokončení by měl odvádět vodu z řeky Amudarja a zavlažovat až 550 000 hektarů půdy.
Projekt je rozdělen do tří fází. První fáze (asi 108 km) byla podle zpráv z roku 2023 téměř hotová. Celkové dokončení se odhaduje na 5 – 7 let od zahájení, tedy někdy kolem 2027 – 2029, pokud půjde vše podle plánu.

Přibližné technické údaje (uvedené v dřívějších zdrojích/odhadech): délka kanálu cca ~285 km, štědrá plánovaná kapacita okolo ~650 m³/s, což může odpovídat řádově 10 – 12 miliard m³ vody ročně, pokud by kanál běžel na plný výkon. To v praxi znamená, že by odvedl zhruba 15 – 20% vodního toku.
Projekt Qosh Tepa je kontroverzní, protože Amu Darya je životně důležitá pro zavlažování v dalších státech po proudu ze kterými o tomto projektu Afganistán tak nějak zapomněl jednat. Region už nyní trpí suchem, rekordními teplotami a úbytkem srážek, takže každý zásah do vodních zdrojů je citlivý.

To že to s projektem Qosh Tepa Afgánistán myslí vážně dokládá i fakt že podle dostupných informací se odhady nákladů na Qosh Tepa Canal pohybují kolem 600–684 milionů amerických dolarů na celkovou výstavbu. do roku 2023 se podařilo vybudovat více než 100 km kanálu, což odpovídá zhruba třetině celé délky. Jinými slovy, už teď jde o stovky milionů dolarů, což je pro Afghánistán obrovská částka – a proto je celý projekt vnímán jako strategický, ale zároveň i velmi kontroverzní.

Hlavní cíl kanálu je vytvořit primárně pšeničné plantáže a tím zvýšit potravinovou soběstačnost Afghánistánu. Mimo pšenice se spekuluje i o pěstování další komerční plodiny jako olejnin či zeleniny, ale spíše doplňkově.
Předpokládáme, že Vás právě napadá otázka, co to má společného s bavlnou když vše zatím vypadá, že by celá situace mohla srazit cenu pšenice, což je samozřejmě reálný scénář.

Jak Qosh Tepa ovlivní cenu bavlny?

„Afghánistán byl po dlouhá desetiletí světovou velmocí v pěstování opiového máku – odtud pocházelo až 80 – 90 % celosvětové produkce opia. Po zákazu pěstování, který Tálibán vyhlásil v roce 2022, se však zemědělská struktura dramaticky změnila. V důsledku hladu a potravinové nejistoty se velká část polí přeorientovala na pěstování pšenice. Ta je sice výrazně méně výnosná než mák, ale představuje základní potravinu, díky níž se Afghánistán snaží zajistit soběstačnost a uživit vlastní obyvatelstvo. Tento posun zároveň ukazuje, že země klade důraz na potravinovou bezpečnost před komerčními plodinami. Proto je pravděpodobnost, že by nově zavlažovaná půda z projektu Qosh Tepa byla využita pro rozsáhlé pěstování bavlny, spíše mizivá.

Které země by projekt Qosh Tepa ovlivnil (povodí Amu Darya) a co tam pěstují?
Řeka Amu Darya zásobuje vodou hlavně tyto státy po proudu (z hlediska pěstování bavlny relevantní):

• Uzbekistán (velký zavlažovaný sektor, intenzivní pěstování bavlny)
• Turkmenistán (velké zavlažované oblasti, bavlna významná)
• Tádžikistán (menší, ale významná regionální produkce)
• Kazašská oblast v povodí (menší podíl)
  Dále: Írán/Ázerbájdžán apod. jsou okrajově propojené, ale hlavní dopad na bavlnu je v prvních čtyřech zmíněných státech.

Souhrn (dohromady): zhruba 4,5 – 5,4 milionu tun surové bavlny se vypěstuje v těchto regionech, které jsou dále po proudu řeky, to představuje cca 6 – 7 % světové produkce.

Kromě Qosh Tepa existují i projekty Turkmenistánu (rozšíření Karakumského kanálu), které přesměrovávají vodu z Amu Darya do pouštních oblastí pro nové zemědělské projekty. Tyto iniciativy dohromady mohou výrazně ovlivnit vodní bilanci regionu — tedy množství vody dostupné pro zavlažování v Uzbekistánu, Turkmenistánu a Tádžikistánu. Karakumský kanál umožnil rozšířit zavlažovanou plochu na více, než 1 milion hektarů, ale spolu s dalšími sovětskými zavlažovacími projekty je považován za hlavní příčinu vysychání Aralského jezera, které přišlo o zhruba 90% své rozlohy. V okolí Aralu se pěstovala a stále pěstuje především bavlna, jejíž náročné zavlažování stálo v centru této ekologické katastrofy. Dnes se navíc výnosy z této oblasti snižují kvůli zasolování a degradaci půdy.

Jaký je tedy přesně problém?

Mechanika dopadu: méně vody → nižší výnosy (kg/ha) → nižší sklizeň surové bavlny v postižených státech. Důsledky: menší nabídka na globálním trhu, zvýšené salinizační riziko (méně průplachu = vyšší koncentrace solí), degradace půdy a dlouhodobé zhoršení produktivity.

Kvantitativní odhad: pokud tyto země dohromady tvoří ~6 – 7 % světové produkce, a pokud by jejich výnosy poklesly v průměru o třetinu kvůli nedostatku vody, znamenalo by to výpadek ~2 % světové produkce. V horším scénáři (rozsáhlejší výpadky) by to mohlo být i 3 – 4 % světové produkce.

Důsledky pro trh: trh s bavlnou je v posledních letech poměrně vyrovnaný (produkce ≈ spotřebě). Proto i relativně malý výpadek 2 – 4 % může způsobit výrazné krátkodobé nárůsty cen (historické analogie ukazují nárůsty řádově 5 – 20 % podle velikosti výpadku a dostupnosti zásob/alternativ).

Ekologické a sociální dopady: zhoršení stavu Aralského jezera (pokračující vysychání), zvýšené regionální napětí mezi státy závislými na Amu Darya, snížení příjmů z exportu pro postižené země, likvidace zemědělských pracovních míst.
Kdyby projekt Qosh Tepa vytvořil ozbrojený konflikt dost pravděpodobně by byly poškozeny i lokality, kde se pěstuje bavlna, což by zapříčinilo další výpadky suroviny na trh.

Hlavní důvody, proč by v dohledné době mohla růst cena bavlny

• Klimatická změna — méně dostupné vody, vyšší výparnost, častější sucha.
• Regionální projekty (Qosh Tepa, Karakumský kanál) — přesměrování vody, méně dostupné zavlažování.
• Růst populace a stoupající spotřeba textilu (růst střední třídy v rozvíjejících se zemích).
• Preferování přírodních vláken (ecolabels, regulace syntetiky) — zvýšená poptávka po bavlně.
• Rostoucí náklady na vstupy (energie, hnojiva, práce) a fyzické riziko (přírodní katastrofy).
• Politické riziko & nedostatečné investice v regionech (infrastruktura závlah, moderní technologie).

Další potenciální důvody

• Dodatečné projekty odvodnění/vyčerpání vody ve vedlejších zemích.
• Nepříznivé sezónní sucha v jiných velkých produktech (USA, Indie a Afrika) současně.
• Snížení zásob/strategických rezerv.
• Silný růst poptávky (např. z textilní výroby) bez možnosti rychle zvýšit nabídku.

V posledních letech byla globální produkce přibližně na úrovni globální spotřeby (produkce a „mill use“ se často liší jen o 1 – 3 %). To znamená, že trh je relativně napjatý: zásoby nejsou obří „polštář“, takže i malé výpadky nabídky (řádově jednotky procent) mají tendenci výrazněji zvednout ceny.

Jaká existují rizika podporující pokles ceny?

• Technologie úspory vody (kapková závlaha, precizní zemědělství) — mohou značně zvýšit efektivitu vody a zmírnit dopad nedostatku vody.
• Rozšíření pěstování v jiných regionech (Brazílie, Afrika, Austrálie) — přesměrování investic a rozšíření ploch.
• Geneticky modifikované/efektivní odrůdy (vyšší výnosy, odolnost škůdcům).
• Substituce syntetickými vlákny — pokud bavlna příliš zdraží, textilní průmysl vrátí část výroby k polyesteru apod.
• Recyklace vláken a směsné materiály — snižují potřebu nové suroviny.
• Strategické zásoby / mezinárodní trhy — země s přebytky mohou krátkodobě vyrovnat nabídku.

Kdy bavlnu nakoupit?

Tak jako u všeho neexistuje jednoznačný recept, kdy je ideální nakoupit bavlnu a kdy je ideální ji prodat. V obecné rovině se ale doporučuje nakupovat po sklizni, jelikož je na trhu bavlny velké množství, což snižuje její cenu (za předpokladu, že sklizeň nebude zklamáním).

Při pozorování historických cen ceny bavlny se dá říct, že vyjma roku 2022 byla bavlna na přelomu 10/11 měsíce na nízkých úrovních. To je právě důvod, proč o tomto tématu píšeme v současné době. Navíc se nyní cena bavlny nachází na stejné úrovni jako například v roce 2011 nebo 2008 a to je teprve před hlavní sklizní.

Země / region	Období sklizně	Poznámka
🇺🇸 USA (Texas, Mississippi, Georgia)	září – listopad	Vrchol sklizně je říjen/listopad, kdy přichází největší objem na trh (ICE futures odráží tuto sezónnost).
🇮🇳 Indie	září – únor	Největší pěstitel na světě; sklizeň se liší podle státu – sever dříve, jih později.
🇨🇳 Čína	září – listopad	Hlavní oblast Sin-ťiang – sklizeň probíhá říjen–listopad, často mechanizovaná.
🇵🇰 Pákistán	září – prosinec	Sklizeň začíná už v září, ale exportní objemy vrcholí v listopadu.
🇺🇿 Uzbekistán	září – listopad	Tradiční bavlnářská sezóna; napájení hlavně z Amudarji.
🇹🇲 Turkmenistán	září – listopad	Podobné podmínky jako v Uzbekistánu – závislý na kanálech z Amudarji.
🇪🇬 Egypt	červen – listopad	Delší sezóna díky klimatu, ale nižší podíl na světové produkci.
🇧🇷 Brazílie	červenec – září	Opačná sezóna (jižní polokoule).
🇦🇺 Austrálie	březen – červen	Také jižní polokoule, sklizeň probíhá na jaře (v jejich zimě).

Jak do bavlny investovat?

Do bavlny se dá investovat několik různými způsoby první z nich je pomocí futures. Díky tomu, že futures kontrakty jsou primárně dostupné velkým hráčům existuje i alternativa a to pomocí CFD. Díky tomu, že u CFD se platí tzv. swap neboli poplatek za držení pozice přes noc a dle dostupných informací se dá počítat s tím, že Qosh Tepa v celé míře ovlivní cenu bavlny až koncem roku 2028 – 2030, tak CFD nevnímáme jako ideální investiční nástroj.

Ideální je pro využité strategie dlouhodobé investice ETF na bavlnu jako surovinu (přesněji řečeno ETC).

WisdomTree Cotton

Na bavlnu je v Evropě dostupný pouze 1 burzovně obchodovatelný fond, který je provozovaný společností WisdomTree, Inc. Tento fond má správcovský poplatek 0,49% ročně (což mimochodem vyjde extrémně levně v kontextu s CFD). Každopádně množství peněz v tomto ETC není nikterak valný, jelikož obhospodařuje pouze 11 mil € což znamená, že je fond náchylnější ke zvyšování poplatku či úplnému rozpuštění fondu jako takového. Nicméně díky tomu, že jsou jediní kdo fond na bavlnu provozují je spíše méně pravděpodobné, že by fond skončil.

Index WisdomTree Cotton sleduje cenu futures kontraktů na bavlnu pomocí indexu Bloomberg Cotton. ETC synteticky replikuje výkonnost podkladového indexu pomocí swapu .
V praxi to znamená, že nevlastní skutečné kontrakty na bavlnu, ale dohodne se s bankou (tzv. swapovou protistranou), že mu vymění výnos z něčeho jiného (např. hotovosti nebo dluhopisů) za výnos odpovídající indexu Bloomberg Cotton.ETC bylo spuštěno 27. září 2006 a sídlí na Jersey.

ZÁVĚR ČLÁNKU “ Bavlna – jak na ní vydělat „

Projekt Qosh Tepa může v příštích letech zásadně změnit rozložení sil na trhu s vodními zdroji ve střední Asii, a tím i ovlivnit globální produkci bavlny. Pokud se naplní scénář omezení zavlažování v zemích po proudu řeky Amu Darya, může to vést k poklesu produkce a následnému růstu cen bavlny na světových trzích. Zároveň je však třeba mít na paměti, že tento vývoj je dlouhodobý a jeho dopady se projeví postupně – pravděpodobně až po roce 2028. Do té doby může trh ovlivnit celá řada dalších faktorů, od počasí přes geopolitiku až po technologické inovace v zemědělství.

Z pohledu investora tak dává smysl sledovat vývoj projektu a současně monitorovat i stav zásob, sklizní a poptávky v hlavních producentských regionech, jako jsou USA, Indie a Čína. Vzhledem k aktuální sezónnosti a nízkým cenovým úrovním se může otevírat zajímavé okno pro spekulativní vstup – ovšem s vědomím všech rizik, která jsou s komoditním trhem spojená.

Komodity, včetně bavlny, patří mezi rizikovější investice. Jejich ceny se mohou výrazně měnit i v krátkém časovém horizontu a podléhají faktorům, které nelze přesně analyzovat či předvídat. Na rozdíl od akcií nemají vnitřní hodnotu ani stabilní výnos. Proto by produkty typu WisdomTree Cotton měly být vnímány spíše jako spekulativní doplněk portfolia, nikoli jako jeho základ. Investice do komodit jsou vhodné hlavně pro zkušenější investory, kteří chápou jejich rizikovost a umí pracovat s volatilními trhy.

Zdroje: wikipedia.org, justetf.com, mdpi.com, britannica.com, idnes.cz, e15.cz, old.asiaplustj.info, intellinews.com, youtube.com .