INVESTIČNÍ OTAZNÍK – Co je lednový efekt?

VYSVĚTLENÍ CO JE LEDNOVÝ EFEKT?

Nováčci na burze se nejspíše ptají “ Co je lednový efekt?“
V obecné terminologii je tento pojem obecně známý zejména díky přílivu peněz na burzu po svátcích, který zapříčiňuje růst ceny vybraných akcií. Celkově odkazuje na historicky pozorovanou tendenci cen akcií, (zejména těch zdravých a zajímavých), během měsíce ledna.

Hlavní lákadlo pro toto období vyplívá kvůli tomu, že v prosinci většina investorů prodává ztrátové akcie, aby si snížili daňovou povinnost (tzv. „tax-loss harvesting“). Tyto akcie pak v lednu znovu nakupují, což může zvýšit jejich cenu. Zároveň na začátku roku někteří investoři, například penzijní fondy, alokují nové prostředky do trhů, což zvyšuje poptávku po akciích.

Další aspekt jsou znovu nákupy akcií, které konzervativní investoři prodávali již před svátky, kde je nízká finanční aktivita na burze a hlavně svátky, přes které je burza uzavřena a tudíž v případě problémů investoři nejsou schopni na danou situaci reagovat okamžitě.

Z vlastních poznatků ale také víme, že Nový rok často přináší optimismus a investoři jsou ochotnější riskovat, což může přispět k růstu trhů, jelikož dost lidí si dává novoroční předsevzetí z hlediska vyššího zhodnocení svých prostředků a tím pádem i následné alokace do různorodých akcií.

DANĚ A LEDNOVÝ EFEKT

Díky tomu, že daně jsou samo o sobě dost složité téma, chceme ho rozebrat víc do hloubky.

Zjednodušeně danění v investicích funguje tak, jako kdekoli jinde a to znamená, že příjmy (zisky) postavíme vůči výdajům (ztrátám) aby jsme utvořili daňový základ, ze kterého následně odvedeme daň příslušné jurisdikci.

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD

Pokud vlastním například akcie AMAZONU či WALLMARTU, které se v době psaní článku nachází v těsné blízkosti svých maxim a někteří investoři, kteří v těchto firmách mají velké otevřené zisky a tendenci se zisku „plovoucího“ (otevřený obchod) udělat zisk realizovaný, logicky musí dojít k odprodeji akcie a následnému danění.

Nikdo na světě nemá rád daně a tudíž se tuto povinnost každý snaží naklonit k obrazu svému, proto se investorům oplatí prodat i ztrátové pozice například Intel, který byl nedávno vyřazen díky svým špatným výsledkům z nejprestižnějšího indexu Dow Jones.

Dejme tomu, že na Amazonu má nějaký SuperInvestor 100 000.000$
Na WALLMARTU zisk 80 000.000$
A na INTELU ztrátu 110 000.000$

Při odprodeji pozic by byl tedy daňový základ 180 000.000$, což by bylo v USA pravděpodobně daněno 20%, což by nominálně vycházelo na 36 000.000$.
Ovšem pokud by jsme proti příjmům postavili i výdaj, který vznikl na akciích Intel, daň by byla „jen“
14 000.000$. Investorovi nebrání nic tuto akcii nakoupit znovu v Lednu pokud samozřejmě věří v to, že se akci z dlouhodobějšího hlediska stane zajímavou.

Navíc pokles ceny akcií, u kterých se realizuje zisk může začátkem roku přilákat nové investory, kteří svou kupní silou dovednou zajistit i růst.

ZÁVĚR

Na závěr přidáváme přehled amerických daní, které vyplívají z odprodeje akcií.

Daně z prodeje akcií v USA závisí na délce držení akcií a příjmu investora. Krátkodobé kapitálové zisky (akcie držené méně než 1 rok) jsou zdaněny jako běžný příjem sazbou 10–37%. Dlouhodobé kapitálové zisky (akcie držené déle, než 1 rok) mají nižší sazby 0%, 15%, nebo 20%, podle příjmové kategorie. Na vysokopříjmové investory se navíc vztahuje Net Investment Income Tax (NIIT) ve výši 3,8%, pokud jejich příjem přesahuje 200 000 USD (jednotlivci) nebo 250 000 USD (manželské páry). Státní daně z kapitálových zisků se liší podle státu, od 0% (např. Florida, Texas) až po 13,3% (Kalifornie).

V USA platí progresivní daňový systém, což znamená, že čím vyšší má člověk příjem (včetně zisků z prodeje akcií), tím vyšší sazbou je zdaněn. U dlouhodobých kapitálových zisků jsou sazby odstupňované na 0%, 15% a 20%, přičemž do vyšší daňové skupiny spadáš, pokud tvůj příjem překročí určité limity.