V posledních dnech trhy zužovaly nejistoty, které se pojily se zmáčenými cly, které jeden den platili a druhý den zase ne. Čím víc jsme se ovšem blížili k finálnímu oznámení toho, jak budou vypadat finální reciproční cla 2.4.2025, tím víc byly trh pod tlakem.

2.4.2025

Donald Trump den 2.4. 2025 označil jako Den osvobození, protože jeho nová tarifní politika má podle něj osvobodit Spojené státy od ekonomického vykořisťování ze strany zahraničních mocností. Tento den je součástí jeho „America First Trade Policy“, která má za cíl podpořit domácí výrobu a vyrovnat obchodní nerovnováhy. Trump tvrdí, že tarify přinesou USA zpět peníze a respekt, které byly podle něj ztraceny během desetiletí.

RECIPROČNÍ CLA A JEJICH FINÁLNÍ PODOBA

V následných odstavcích se pokusíme přehledně vysvětlit cla ze strany USA vůči konkrétním zemím.
Kompletní seznam naleznete ZDE, přičemž u nás na stránkách jsme vypsali pouze obecné a nejklidovější zprávy.

ČÍNA

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Podle nově oznamovaného amerického balíčku tariffních opatření se na čínské produkty uvaluje 25% clo na automobily a jejich součásti, 20% clo na spotřební elektroniku a přibližně 15–20% clo na průmyslové stroje a některé zemědělské komodity. Tato opatření mají za cíl posílit ochranu americké domácí výroby a reagovat na údajných nespravedlivých obchodních praktikách vůči USA.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Dříve se tarify na dovoz čínských výrobků z USA pohybovaly obvykle mezi 10 až 15%, přičemž v klíčových segmentech jako je automobilový průmysl či technologie byly sazby někdy už okolo 15%. Po předchozích úpravách či mírných změnách vyplývajících z rezipročních jednání se však tyto hodnoty celý zásadně změnit nemohly – rozdíly mezi původními sazbami a novým balíčkem jsou díky dnešní oznámení výrazné.

Stávající cla ze strany Číny a potenciální odvetné opatření: Čínská celní politika na americké výrobky tradičně operuje v rozmezí 10–15% pro většinu technologických a strojních produktů, přičemž v některých ochranných sektorech mohou být sazby vyšší. V případě, že by Čína reagovala odvetnými opatřeními, lze očekávat, že by u automobilového sektoru zvýšila clo na hodnotu kolem 25% a v dalších klíčových odvětvích – například u zemědělských produktů či elektroniky – by následovaly tarify kompenzující nové americké sazby.

KANADA

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Nově oznamovaný americký tarifní balíček se zaměřuje mimo jiné na kanadské produkty mimo rámec dohody USMCA. Mezi plánovaná opatření patří 25% clo na automobily, 25% clo na dřevo a mléčné výrobky a také 10% clo na specifické suroviny, například potash.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Dříve byla většina kanadských výrobků uvalena v rámci USMCA za velmi nízké či nulové sazby, zejména v automobilovém a energetickém sektoru. Na druhé straně některé citlivé kategorie, zejména dřevo či mléko, již historicky čelily celním sazbám kolem 20–25%, což představovalo výchozí bod pro dnešní návrhy.

Stávající cla ze strany Kanady a potenciální odvetné opatření: Kanada má pro americké výrobky nastavený protokol s nízkými sazbami (zejména díky USMCA), kdy jsou automobily a většina spotřebního zboží často osvobozeny nebo zatíženy jen minimálním clem. Nicméně v citlivých sektorech, jako je dřevo a mléčné výrobky, se uplatňuje až 25%. Pokud by Kanada přijala odvetná opatření, mohla by například zvýšit clo na americké automobily a klíčové sektory tak, aby sazby odpovídaly nově oznámeným 25% nárokům, čímž by vyrovnala obchodní prostředí.

MEXIKO

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Nově vyhlašovaný americký tarifní balíček pro Mexiko stanovuje 25% clo na automobily a jejich klíčové součástky, 10% clo na energetické produkty (jako ropa a zemní plyn) a 15% clo na vybrané zemědělské produkty (např. čerstvé ovoce či zeleninu). Tím se usiluje o podstatnou změnu obchodních podmínek s Mexikem.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Historicky byly mexické produkty do USA dováženy za sazby, které díky zájmům USMCA vedly k minimálním či nulovým tarifům u automobilů a energetiky, zatímco na zemědělské položky se uplatňovalo přibližně 10–15%. Tyto historické sazby tak představovaly relativně výhodný inflex pro obě strany, než byl představen nový balíček.

Stávající cla ze strany Mexika a potenciální odvetné opatření: Mexiko v současnosti uplatňuje na americké produkty zpravidla nižší celní sazby díky vzájemným dohodám, avšak v některých řadách, jako je průmyslový sektor, mohou být hodnoty vyšší. V případě odvetných opatření by Mexiko mohlo nastavit sazbu až 25% clo na americké automobily a příslušné příslušenství, případně upravit sazby v energetice a zemědělství, čímž by reagovalo na nové americké požadavky.

JAPONSKO

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Podle nových amerických tarifních opatření je pro japonské produkty stanoven 25% clo na automobily, 24% clo na spotřební elektroniku a 20% clo na průmyslové stroje a zařízení. Tato opatření mají reagovat na údajných nespravedlivých praktikách a posílit domácí výrobu v USA.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Historicky obchody mezi USA a Japonskem byly charakterizovány nižšími celními sazbami, typicky kolem 10–15% u automobilů a elektroniky. Některé specifické kategorie, zejména u vybraných zemědělských produktů jako japonská rýže, čelily značně vyšším tarifům, ale to se netýkalo hlavních výrobků jako automobily.

Stávající cla ze strany Japonska a potenciální odvetné opatření: Japonsko uplatňuje na americké výrobky celní sazby, které se pro většinu technologií a automobilů pohybují mezi 10 a 15%. Při implementaci odvetných opatření by japonská vláda mohla zvýšit sazby pro americké automobily na přibližně 25% a u dalších klíčových sektorů – například v oblasti spotřební elektroniky – by mohla zvolit sazby odpovídající nově oznámeným hodnotám, tedy okolo 24%.

EU

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Americký tarifní balíček cílí také na členské státy EU, včetně Německa. Uvádějí se 25% clo na automobily, 20% clo na chemické produkty a 15–20% clo na průmyslové stroje, zařízení a elektronické díly. Tato nová opatření mají za cíl „dorovnat“ obchodní podmínky, které jsou považovány za nevyvážené.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Dřívější americké celní sazby na dovoz z EU byly zpravidla nižší – většinou se pohybovaly mezi 3 a 10%, zejména pokud šlo o strojírenské a elektronické produkty. Nicméně v citlivých segmentech, například u některých zemědělských komodit, mohly být sazby výrazně vyšší (někdy přes 25%). Tyto historické hodnoty nyní kontrastují s novými navrhovanými sazbami.

Stávající cla ze strany EU a potenciální odvetné opatření: EU si u amerických výrobků uplatňuje celní sazby, které se typicky pohybují mezi 5 a 10%, ale v zemědělství nebo u některých průmyslových komodit mohou být hodnoty vyšší. V reakci na nové americké tarify se EU může rozhodnout zavést odvetná opatření – například zvýšením cla na americké automobily na 25% a u chemikálií na 20%, aby vyrovnala tarifní nerovnováhu.

INDIE

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Americký tarifní balíček pro Indii stanoví nové sazby až 25% clo na dovoz automobilů, 20% clo na vybrané zemědělské produkty a 15% clo na textil a oděvy. Kromě toho se v některých případech počítá s tarify v rozmezí 15–20% pro vybrané průmyslové výrobky.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Před zavedením nových opatření byly sazby na indické produkty do USA nižší – automobilový sektor často čelil sazbám mezi 10 a 15%, zatímco u textilu a zemědělských produktů se hodnoty pohybovaly okolo 15–25%. Tyto historické sazby byly výsledkem dřívějších obchodních ujednání a poměrně stabilních revidovaných tarifů.

3. Stávající cla ze strany Indie a potenciální odvetné opatření: Indie tradičně chrání své trhy pomocí cel, kdy na americké výrobky se uplatňují sazby od 15 do 25% – u některých zemědělských kategorií mohou být dokonce až velmi vysoké (někdy kolem 100%). V případě, že by Indie zavedla odvetná opatření k dorovnání nových amerických cel, lze očekávat, že by například sazby na americké automobily vzrostly na přibližně 25 % a odpovídající zvýšení by se uplatnilo i v dalších klíčových sektorech.

BRAZÍLIE

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Nově oznamovaný americký tarifní balíček stanovuje pro brazilské produkty především 25 % clo na automobily, 15% clo na zpracované potraviny a 20% clo na průmyslové stroje a zařízení. Tato opatření mají reagovat na obchodní nerovnováhy a podporovat ochranu amerického trhu.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Historicky se celní sazby na brazilské zboží pohybovaly v rozmezí 15–25%, přičemž u automobilů a průmyslových výrobků se stále uplatňovaly podobné hodnoty a u potravinářských výrobků byly sazby často nižší či proměnlivé v závislosti na konkrétní položce. Tyto předchozí hodnoty byly zřídka výrazně odlišné od nově navrženého balíčku, ale nynější údaje představují posun směrem k výraznějším sazbám.

Stávající cla ze strany Brazílie a potenciální odvetné opatření: Brazílie již tradičně uplatňuje cla na americké výrobky v rozmezí 15–25%, což odráží snahu o ochranu domácího trhu. V případě zavedení odvetných opatření by brazilská vláda mohla reagovat například zvýšením cla na americké automobily na 25% a přizpůsobením sazeb u dalších kritických kategorií (potravinářství, průmyslové stroje) tak, aby byly v souladu s novými americkými tarify.

VIETNAM

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Pro Vietnam stanovuje nový americký tarifní balíček například 25 % clo na automobily, výrazně zatěžující sazbu až 46% clo na textil a oděvy, 20% clo na spotřební elektroniku a 15–20% clo na strojní zařízení. Tato opatření výrazně mění podmínky v porovnání se staršími tarify.

Cla z minulé doby (před a po zavedení nových cel): Historicky byly celní sazby na dovoz výrobků z Vietnamu do USA relativně nízké – většinou kolem 5–10%, přičemž textilní sektor mohl mít mírně vyšší, ale nikdy nedosáhl tak vysokých hodnot. Tyto hodnoty byly výsledkem liberalizační obchodní politiky, která umožňovala nižší clo u většiny kategorií.

Stávající cla ze strany Vietnamu a potenciální odvetné opatření: Vietnam tradičně aplikuje na americké výrobky clo v rozmezí 5–10%, což vyplývá z politiky podpory volného obchodu. Pokud by však Vietnam zavedl odvetná opatření jako reakci na nově zavedené americké celní sazby, lze očekávat zvýšení v klíčových sektorech – například by clo na americké automobily mohlo být nastaveno na 25% a v textilním odvětví by se sazba mohla zvýšit až na 46%, což by reflektovalo strategii dorovnání.

VENEZUELA

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Nová americká opatření zahrnují zavedení sekundárního clo ve výši 25% na veškeré zboží dovážené ze zemí, které nakupují ropu či plyn z Venezuely. Tato sekundární sazba je součástí širší strategie recipročních tarifů, která má motivovat obchodní partnery, aby přehodnotili své obchodní vazby s venezuelským energetickým sektorem.

Historické celní sazby (před a po zavedení nových cel): Dříve nebyly venezuelské produkty typicky zatíženy vysokými celními sazbami – vzhledem ke specifickému režimu sankcí a omezení obchodních vztahů se Spojenými státy se základní tarifní sazby často pohybovaly v řádu 5–10%. U některých citlivých kategorií, zejména v ropném sektoru, byly však uplatňovány sankční mechanismy, které celkovou obchodní zátěž výrazně zvyšovaly.

Stávající celní režim a potenciální odvetná opatření: Oficiálně venezuelská celní politika na americké výrobky není v mnoha případech příliš agresivní, avšak v reakci na nová americká opatření by Venezuela – případně její obchodní partneři – mohla koordinovaně zvýšit cla na klíčové americké exportní produkty (například v sektorech ropného inženýrství, technologií či farmacie) až na hodnotu kolem 25%, aby se vyrovnal tlak nově zavedených tarifů.

AUSTRÁLIE

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Americká administrativa v novém balíčku zaměřuje svá opatření i na australské produkty. Podle návrhů by se nová cla mohla vztahovat například na automobily (až 25%), farmaceutické výrobky (přibližně 20%) či na sektor oceli a hliníku, u kterého se před několika týdny již uplatňovala specifická sazba. Tím se usiluje o dorovnání amerických obchodních deficitů vůči partnerům.

Historické celní sazby (před a po zavedení nových cel): V rámci dlouhodobě udržovaných obchodních dohod mezi USA a Austrálií měly dovozní produkty z této země – zejména automobily a farmaceutika – tradičně velmi nízké nebo dokonce nulové celní sazby. Na druhé straně ochranná opatření na ocel a hliník se uplatňovala typicky v rozmezí 5–10%, v souladu s dohodami a pravidly WTO.

Stávající celní režim a potenciální odvetná opatření: Australská politika se dosud vyznačovala liberálnějším režimem cel, nicméně v reakci na nová americká opatření by australská vláda mohla přijít s odvetnými tarify na americké exporty. Očekávat lze tedy případné zvýšení cla na automobily, technologické výrobky či farmaceutické produkty – ty by mohly dosáhnout hodnot až kolem 25%, což by mělo za cíl ochránit domácí průmysl a vyrovnat bilaterální obchodní nerovnováhu.

AFRIKA (SOUHRNNĚ)

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Ačkoli africký kontinent nelze zobecnit do jediné jednotné politiky, nová americká tarifní opatření se vztahují i na některé africké země, zejména v sektorech, kde USA vykazují výrazný obchodní deficit. Do těchto opatření mohou spadat vybrané kategorie výrobků – například automobily, technologie nebo textil – u nichž by nové sazby mohly dosáhnout přibližně až 25%.

Historické celní sazby (před a po zavedení nových cel): Mnohé africké státy historicky uplatňovaly vyšší ochranná cla, která se lišila podle konkrétního sektoru, často se pohybující v rozmezí 10–40%. Tato opatření byla zavedena za účelem ochrany domácího trhu a podpory rozvoje vnitřní výroby, což je v kontrastu k liberálnějším tarifům u vyspělých ekonomik.

Stávající celní režim a potenciální odvetná opatření: I když se celní režimy v afrických zemích značně liší, odvetná opatření by mohla sjednotit reakci na nová americká cla. V případě prosazení ochranější politiky by jednotlivé státy či regionální obchodní bloky mohly zavést odvetné cla na americké zboží v řádu až 25% (či i vyšší, závisle na sektoru), aby tak vyrovnaly obchodní nerovnováhu a chránily své domácí odvětví.

BRITÁNIE

Nová cla v balíčku, který byl dnes zveřejněn: Americký tarifní balíček cílí i na britské výrobky, kde se navrhuje například 25% clo na automobily, zatímco pro farmaceutické a chemické produkty by mohly být uplatněny sazby kolem 20%. Tato opatření mají sloužit jako reakce na údajných nespravedlivých obchodních bariérách, které brání vyrovnanější bilaterálnímu obchodu.

Historické celní sazby (před a po zavedení nových cel): Díky dlouholetým obchodním vztahům a dohodám o volném obchodu měly britské výrobky dovážené do USA až do současnosti velmi příznivé tarifní podmínky – často se pohybující mezi 5–10%. Tento nižší tarifní režim umožňoval hladký obchod mezi oběma zeměmi a podporoval vzájemnou spolupráci ve vyspělých průmyslových sektorech.

Stávající celní režim a potenciální odvetná opatření: V reakci na nová americká opatření by britská vláda mohla zvolit odvetná opatření, která by zahrnovala zvýšení cla na klíčové americké exportní produkty, jako jsou automobily, technologické inovace či farmaceutika. Předpokládá se, že tyto sazby by se mohly propadnout až ke 25%, aby se vyrovnala obchodní neurovnanost a ochránil britský průmysl.

JIŽNÍ KOREA

Nová cla v balíčku: Americká administrativa v rámci nového tarifního balíčku hodlá revidovat i obchodní podmínky se státy, jako je Jižní Korea. U očekávaných nových opatření se předpokládá zvýšení cel na klíčové kategorie – například automobily či spotřební elektroniku – přičemž sazby by mohly dosahovat až 25%. Tato opatření mají reflektovat nesrovnalosti, kdy Jižní Korea dlouhodobě exportovala výrobky do USA za velmi nízkým clem.

Historické celní sazby: Tradičně měla Jižní Korea velmi příznivý režim – americké výrobky z tohoto regionu byly dováženy s tarify často v rozmezí 0 – 5%, což umožňovalo výrazný obchodní deficit a podporovalo masivní vývoz high-tech produktů do USA. Tyto nízké sazby vycházely z dlouhodobých dohod a globální politiky otevřeného obchodu.

Stávající režim a potenciální odvetná opatření: V reakci na nová americká opatření by Jižní Korea mohla zavést odvetné cla na americké zboží, přičemž se očekává, že sazby by se mohly zvýšit až na úroveň 25% pro klíčové exportní kategorie, jako jsou automobily a high-tech zařízení. Taková odvetná opatření by byla navržena k ochraně domácího průmyslu a ke snaze o vyrovnání obchodní bilance.

TCHAJ-WAN

Nová cla v balíčku: V rámci nového amerického tarifního balíčku se předpokládá upravit celní sazby na dovoz z Tchaj-wanu, zejména v sektoru spotřební elektroniky a komponentů používaných v automatizaci či výrobě. Očekává se, že nově by mohly být sazby nastaveny mezi 20 – 25%, což by dramaticky změnilo současný poměr nízkých dovozních tarifů.

Historické celní sazby: Historicky byly dovozní produkty z Tchaj-wanu často zatíženy minimálními celními sazbami – řádově kolem 5% či méně. Tento přístup podporoval konkurenceschopnost tchajwanských technologických firem na globálním trhu, což vedlo k výrazné bilateralitě mezi oběma regiony.

Stávající režim a potenciální odvetná opatření: Pokud by americké novinky vyvolaly protiopatření, Tchaj-wan by mohl reagovat zavedením odvetných cel na americké výrobky, zejména v sektoru polovodičů a spotřební elektroniky. Sazby by se mohly dovést až k hodnotě 20 – 25%, aby se vyrovnala nová tarifní politika a ochránil se domácí průmysl.

INDONÉSIE, THAJSKO a MALAJSIE (rozvíjející se asijské trhy)

Nová cla v balíčku: U těchto zemí, které patří mezi významné rozvíjející se asijské ekonomiky, může nový americký tarifní balíček zahrnovat zvýšení cel na klasické exportní kategorie, jako je textil, spotřební elektronika a automobily. Očekávané sazby se mohou pohybovat v rozsahu 15 – 25%, aby se revidoval dlouhodobě liberalizovaný režim.

Historické celní sazby: Dřívější integrace těchto trhů do globálního obchodu byla charakterizována velmi nízkými dovozními tarify (často 0 – 10%), což přispívalo k masivnímu vývozu z těchto států do USA a zároveň zvyšovalo obchodní deficit v rámci recipročních vztahů.

Stávající režim a potenciální odvetná opatření: V případě, že by tyto země reagovaly odvetnými opatřeními, mohly by zavést zvýšené cla na americké výrobky, zejména v klíčových odvětvích jako jsou automobily, elektronika nebo některé zemědělské produkty. Očekávané odvetné sazby by se mohly rovněž pohybovat kolem 15 – 25% a měly by za cíl ochránit domácí průmysl a vyrovnat nerovnováhu obchodních zápisů.

PŘEHLEDNÁ REKAPITULACE

Nová cla a odvetná opatření
Země Nová cla (US balíček) Potenciální odvetná opatření
Čína Automobily: 25 %, Elektronika: 20 %, Průmyslové stroje: 15 %, Zemědělské produkty: 20 % Zvýšení cla na americké automobily na 25 %, elektroniku a zemědělské produkty.
Kanada Automobily: 25 %, Dřevo: 25 %, Mléčné výrobky: 25 %, Potash: 10 % Odvetná cla na americké automobily a další produkty až do výše 25 %.
Mexiko Automobily: 25 %, Energetické produkty: 10 %, Zemědělské produkty: 15 % Zvýšení cla na americké automobily a zemědělské produkty na 25 %.
Japonsko Automobily: 25 %, Elektronika: 24 %, Průmyslové stroje: 20 % Odvetná cla na americké automobily a elektroniku až do 25 %.
EU Automobily: 25 %, Chemické produkty: 20 %, Průmyslové stroje: 15–20 % Cla na americké automobily, chemikálie a další produkty až do výše 25 %.
Indie Automobily: 25 %, Zemědělské produkty: 20 %, Textil: 15 % Zvýšení cla na americké automobily a zemědělské produkty, potenciálně až 25 %.
Brazílie Automobily: 25 %, Potraviny: 15 %, Průmyslové stroje: 20 % Zvýšení cla na americké automobily a průmyslové stroje na 25 %.
Vietnam Automobily: 25 %, Textil: 46 %, Elektronika: 20 %, Průmyslové stroje: 15–20 % Zvýšení cla na americké automobily a elektroniku až na 25 %.
Venezuela 25 % sekundární clo na zboží ze zemí obchodujících s venezuelskou ropou/plynem. Cla na americké technologické produkty a farmaceutické výrobky až do výše 25 %.
Austrálie Automobily: 25 %, Farmaceutika: 20 %, Ocel a hliník: specifické tarify. Odvetná cla na americké automobily a farmaceutické výrobky až do výše 25 %.
Afrika (souhrnně) Automobily, technologie a textil: sazby až 25 %. Kolektivní zvýšení cel na americké zboží až do výše 25 %.
Británie Automobily: 25 %, Farmaceutika: 20 %, Chemické produkty: 20 % Cla na americké automobily a technologické výrobky až do výše 25 %.
Jižní Korea Automobily: 25 %, Spotřební elektronika: sazby až 25 %. Zvýšení cla na americké automobily a elektroniku na úroveň 25 %.
Tchaj-wan Elektronika a komponenty: 20–25 %. Cla na americké polovodiče a elektroniku až do výše 25 %.
Indonésie, Thajsko, Malajsie Textil, elektronika a automobily: sazby 15–25 %. Zvýšení cel na americké produkty až do výše 25 %.

STRUČNÝ ROZBOR CELÉHO OZNÁMENÍ

Trump během svého projevu v Rose Garden zdůraznil, že jeho nová cla jsou „kind reciprocal tariffs“—tedy „milá reciproční cla“—a že jsou nastavená na polovinu hodnoty cel, která jiné země uplatňují na americké produkty. Například zmínil, že USA uvalují 2,5% clo na dovoz automobilů, zatímco Evropská unie uplatňuje 10% clo na americké automobily. Trump to prezentoval jako gesto dobré vůle, které má napravit „hrozné nerovnováhy“ v obchodních vztazích.

Pokud jde o racionální analýzu, ekonomové upozorňují, že Trumpova tvrzení jsou částečně pravdivá, ale zároveň selektivní. Je pravda, že některé země mají vyšší cla na americké produkty než USA na jejich, například EU na automobily. Nicméně Trumpova prezentace ignoruje širší kontext, jako jsou jiné obchodní bariéry, dotace nebo rozdíly v ekonomických strukturách. Navíc ekonomové varují, že tato cla mohou zvýšit ceny pro americké spotřebitele a zhoršit inflaci.
Trumpova tvrzení mají základ v realitě, ale jsou „optimalizovaná“, aby podpořila jeho argumenty a politickou agendu.

ZÁZNAM CELÉHO OZNÁMENÍ

Vše co se kdy dočtete na našich stránkách je čistě náš názor a naše interpretace celé situace. Nicméně zastáváme názor, že by si na celou věc každý měl udělat vlastní názor a proto přikládáme oficiální video, kde je zdokumentováno celé oznámení a vyjádření.

Zdroje: youtube.com, cbsnews.com, newsweek.com, eu.usatoday.com, cbsnews.com, msn.com, cnbc.com