Co vše se v USA 5.11.2024 volilo?
V úterý, když vyhrál Donald Trump nad Kamalou Harris, se celý internet zaplavil články o výhře v prezidentských volbách, ale nikde se už moc nedočtete, že se v Americe ani zdaleka nevolil „jen“ prezident, proto jsme se rozhodli vše zesumírovat a samozřejmě se i podívat na reakce trhu.
GUVERNÉR
Ve spojených státech amerických je 50 států, tedy i 50 guvernérů. Nejdřív si ale pojďme říct k čemu guvernéři v USA vlastně slouží.
Guvernéři jednotlivých států v USA stojí v čele výkonné moci na úrovni svého státu a hrají klíčovou roli v implementaci zákonů a řízení státní správy, podobně jako prezident na federální úrovni. Jsou odpovědní za správu státních financí, bezpečnost, vzdělávací systém, zdravotnictví a další klíčové oblasti. Mají pravomoc vydávat nařízení a exekutivní příkazy, což jim umožňuje rychle jednat v krizových situacích, například při přírodních katastrofách nebo pandemii. Dále mají možnost jmenovat klíčové státní úředníky, soudce a další činitele, což jim dává vliv na fungování státní správy. Guvernéři schvalují nebo vetují zákony přijaté zákonodárným orgánem svého státu a mohou je také vrátit k přepracování. Reprezentují svůj stát na federální úrovni i při jednání s jinými státy a zahraničními partnery. V otázkách bezpečnosti řídí státní Národní gardu, kterou mohou povolat například při přírodních katastrofách nebo občanských nepokojích. Guvernéři mají tedy značný vliv na každodenní život obyvatel svého státu a v některých oblastech vykonávají rozsáhlé pravomoci.
Co se voleb týče, tak 5.11 se volilo v 11 státech a pouze ve 4 z nich vyhráli Demokraté a v 7 Republikáni. Aktuální situace je taková, že 23 guvernérských křesel napříč USA ovládají Demokraté a 27 Republikáni.
SNĚMOVNA
V americké sněmovně reprezentantů je 435 křesel a i přes to, že v době psaní tohoto článku (9.11.2024) nejsou všechny hlasy sečteny, tak to vypadá na další Republikánskou výhru. Než Vám ale řekneme jak to zatím vypadá, pojďme si říct, k čemu je vlastně sněmovna reprezentantů v USA.
Sněmovna reprezentantů Spojených států, spolu se Senátem, tvoří Kongres, což je hlavní zákonodárný orgán země. Hraje zásadní roli při vytváření zákonů, protože zde často začínají návrhy zákonů, které později postupují do Senátu. Dále má Sněmovna výsadní pravomoc v otázkách financí, včetně zahájení zákonů o federálním rozpočtu a daních. Kromě toho vykonává dozor nad výkonnou mocí a vládními agenturami, čímž zajišťuje odpovědnost vlády vůči veřejnosti. Významnou pravomocí Sněmovny je také zahájení procesu impeachmentu, tedy formálního obvinění federálních úředníků včetně prezidenta, z vážných provinění o jehož dalším osudu rozhoduje Senát.
K dosažení většiny je zapotřebí obsadit alespoň 218 křesel a současná situace vypadá tak, že Demokraté mají jistých 200 křesel a republikáni 212.
SENÁT
Při volbách do amerického Senátu se nehlasuje ve všech státech každý rok, protože senátoři mají šestileté funkční období a volby jsou rozloženy tak, aby se třetina Senátu volila každé dva roky. Celkově je v Senátu 100 křesel a proto se při každých volbách obměňuje zhruba 33 až 34 senátorů. Tento systém tzv. „rotujících voleb“ zajišťuje stabilitu v Senátu, protože zbylé dvě třetiny senátorů zůstávají v úřadu a mohou zachovávat kontinuitu legislativního procesu i po volbách.
K čemu ale slouží americký senát? Americký Senát je klíčovou součástí Kongresu Spojených států a hraje zásadní roli v zákonodárném procesu a ochraně rovnováhy moci. Senát schvaluje nebo odmítá návrhy zákonů, které předtím prošly Sněmovnou reprezentantů a má výsadní pravomoc schvalovat mezinárodní smlouvy a potvrzovat prezidentské nominace na klíčové funkce, jako jsou soudci Nejvyššího soudu či členové vlády. Senát také zasedá jako soud při impeachmentu federálních úředníků, včetně prezidenta, a rozhoduje o jejich odvolání z funkce.
I přes to, že se v Arizoně zatím sčítají hlasy, tak demokratický kandidát má nepatrný náskok. Aktuální situace ovšem vypadá tak, že Demokraté a nezávislí kandidáti kteří se ovšem přidružují k demokratické straně ovládají 46 křesel a republikáni 53 křesel, což jim již nyní zaručuje nadpoloviční většinu.
PREZIDENT
Samozřejmě nejhlavnější volba byla volba prezidenta který má, stejně jako u nás, 4 leté volební období, ovšem u nás je prezident (při troše nadsázky) spíše bezvýznamná postavička co se řízení státu týče, jelikož jeho, dá se říci, hlavní úkol je reprezentace státu, vojenské a obranné pravomoci, jmenování vlády a podepisování zákonů, v USA je to ovšem jak se říká „trochu jiné kafe“.
Prezident Spojených států amerických má široké pravomoci, které mu umožňují hrát klíčovou roli ve vládě a na mezinárodní scéně. Je hlavou výkonné moci, což znamená, že je zodpovědný za správu federálních agentur a implementaci zákonů přijatých Kongresem. Prezident je rovněž vrchním velitelem armády, má pravomoc vyhlašovat válku (i když většina vojenských akcí vyžaduje souhlas Kongresu) a může jmenovat vysoké vojenské velitele. Na poli mezinárodní politiky podepisuje smlouvy a je hlavním reprezentantem USA v zahraničí, přičemž má pravomoc jmenovat velvyslance a přijímat diplomaty. Prezident rovněž podepisuje nebo vrací zákony přijaté Kongresem (v případě nesouhlasu může použít veto), což mu dává zásadní roli v legislativním procesu. Dále má pravomoc udělovat milosti a amnestie a jeho úřad hraje významnou roli i v procesu jmenování soudců Nejvyššího soudu a dalších federálních soudců. Tento souhrn pravomocí činí z prezidenta jednu z nejmocnějších politických postav ve světě.
Co se samotné volby týče, tak republikánský Trump nemilosrdně „převálcoval“ svou demokratickou oponentku Harissovou a další kandidáty jako například Jill Steinová za zelené, Robert F. Kennedy Jr. jakožto nezávislý kandidát nebo Chase Oliver za svobodomyslné (Libertarian Party). Ovšem pouze Trump a Hariss vyhráli v jednotlivých státech, a to poměrem 226 ku 301, ve prospěch republikánského Trumpa s tím, že Arizona která po kompletním sečtení přinese dalších 11 hlasů nejspíše Trumpovi (aktuálně je v Arizoně sečteno 82% hlasů s tím, že 52,7% z nich je pro Trumpa a pouze 46,3% pro Hariss.
Shrnutí voleb
Tímto článkem jsme chtěli říct, že se v USA volily i jiné důležité funkce než „jen“ prezident, o čemž psal celý internet. Na druhou stranu je dost zřejmé, že na všech možných frontách vyhráli Republikáni, což jim usnadní jakékoli rozhodování a činění jednotlivých kroků.
Jak na volby reagovaly trhy?
Co se trhů týče, reakce byla více než velká zejména mezi zelenými firmami. Například akcie vodíkového Plug Power či Ballard Power systém odepsaly mezi daty 5. a 6.11.2024 -18% a -16%. Velký pokles jsme zaznamenali také u další zelené energetiky jako například Sunnova Energy -50%. Naopak ropné firmy jako Chevron, Exxon mobile či ocidental petroleum zaznamenaly nárůst v průměru o 1 až 2 %. Do nebes ovšem vyletěly akcie Tesly, jelikož Elon Musk, což jak nespíš všichni ví je majitel zmíněné elektromobilky, výrazně podporoval Trumpa při volební kampani. Co se akcií TSLA týče, tak ty připsaly přes 15%.
Za nás bylo velké překvapení, že Dolar vůči Euru odepsal téměř 1,4%. Co až zas tak velké překvapení nebylo, tak propad zlata o zhruba 3% či pokles VIXU o 27%.
ZÁVĚR
Závěrem chceme říct, že volba nejen prezidenta je samozřejmě velkou událostí a tímto článkem jsme Vám chtěli přiblížit celou situaci. Na druhou stranu je nutno dodat, že uvedení do funkce prezidenta proběhne až 20. ledna 2025, což je standardní datum inaugurace nového amerického prezidenta po volbách. Další důležitý fakt je, že i napřič republikánského vítězství na všech frontách jakékoli změny nebudou (nejspíš) ze dne na den, ale postupně.
Pokud Vás zajímá, jak nejspíš bude vypadat Trumpova politika a jaké měl plány a jak očekáváme, že na jeho zvolení zareagují trhy spíše z dlouhodobějšího hlediska, doporučujeme přečíst si tento „předvolební článek, který naleznete ZDE.
ZDROJE: apnews.com, google.com, tradingwiev.com